drva také chalupníci, totiž 6 sáh od milostivé vrchnosti darovaných, každoročně ve vykázaném hájenství bez odkladu vyhotovili se snažili, jakož i nyní připadající týhoden nevyhnutedlně u té školy k topení přivezené býti musejí, k čemuž jim učitel dle počtu chalupníkův do každé obce rozvrch učiniti chce. Za kteréžto povolení, když se stane, horlivej svou povinnost vykonávat se zavazuje. Sig. v Hermanicích dne 3. února 1816. Jozef Paulišta učitel. Slavný ouřad vrchnostenský! Hermanský školní učitel prosí o nařízení, aby kolatorní chalupníci 6 sáh dřev k topení spěšně vyhotovili pro školu Hermanskou.

Vrchní nařídil, aby na předním místě obec Heřmanská sama určené pro školu dříví poraziti dala.

1816 d. 8. února. Učitelé na panství Litomyšlském žádají, aby pro zdražení všech životních potřeb byl jím posavádni sobotales zdvojnásoben. — Urozený pane vrchní! Těžké jest to jho a břímě, které my níže psaní v těchto drahých časech nésti musíme. Skrouničké jsou naše příjmy a odnikud se nezlepčují, kdežto zatím cena všech ostatních věcí nad míru vystupuje a roste, tak že my nyní, kdež vše ještě čtvernásobně a více v ceně zrostlo a naše příjmy proti tomu zůstávaj vždy v stejné nízkosti a maličkosti, tudy k vyživení familie naší vystihnouti nemůže (sic), a tím bída se víc a víc rozmnožuje, kterou my s hořkostí a bolestí srdce snášeti musíme. Pročež my v té naší potřebě s ouplnou důvěrností k nim, urozený pane, jakožto k ochránci a zástupci našemu se utíkáme s ponížeností žádajíce, by nám k ulechčení našemu, jestli by za možné bylo, aby týhodní plat od dítek (tak nazvaný sobotales), kterej tuze maličkej je, jak na nynější drahé časy, totiž na tejden od dětí 6ti letých po 3/i kr., od 7mi a 8mi letých po 1 kr. a od 9ti až do 12ti let po l1^ kr. piatej, k tuplovanýmu sobotalesu milostivě dopomohli. Vůbec známá horlivost Jejich, urozený pane, o dobré jednoho každého a obzvláštně k školním učitelům příznivost nás tou potěšitedlnou nadějí kojí a sílí, že pro-tenkrát od nich, urozený pane, laskavě vyslyšena bude ponížená prozba těch, kteří v nejhlubší pokoře zůstávají urozeného pana vrchního nejponíženější služebníci: Václav Zavřel, školní učitel v Cerekvici. Jozef Pachta, školní učitel v Seči. Vojtěch Novák, školní učitel v Morašicích. Jozef Rambousek, školní učitel v Dolním Oujezdě. Johan Schlegl, školní učitel v Střenici. Johann Schreiber, školní učitel v Sebranicích. Johan Egrmann, školní učitel v Osiku. Jozef Paulišta, školní učitel v Hermanicích. Na slavný vrchnořiditelský ouřad panství Litomyského ponížená žádost o tuplovaný sobotales pro školní učitele vnitř poznamenané. Praes. 8 Febr. 1816.

1816 d. 7. prosince v Řepnikách. Učitel Jan N. Haas žádá za sáh dříví pro školu. Slavný vrchnořiditelský ouřad! Podepsaný v poníženosti žádá, by se milostivě jemu povolilo jedna sáhá měkých dřev z vrchnostenského lesa k topení Repnické školy ze strany Pěšických žáků. Ten samý prosí, by se i rychtářovi Pěšickýmu oznámilo a nařídilo, odkud a z kterého hájenství takové dříví se vzíti má, aby ho tam, kamž náleží, Pěšický potažníci odvést mohli. V fiepnikách dne 7. Decembris 816. Jan Nep. Haas , školní učitel.