Já slyším, že někteří z Vorlíckých poddaných toho mínění jsou, že 24. března t. j. hned ten den po prohlášení konstituce na Vorlíku Ko-stelecký rychtář Matěj Racek s Novosedlským konšelem Františkem Menšíkem a Zahrádeckým konšelem Janem Beranem v král. krajském ouřadě se ve jméně všech Vorlíckých poddaných zavázat má, na věčný časy robotu neb jiné povinnosti vybývati.

Takové mínění jest docela nedokladné a může jenom od takových pocházeti, kteří bud1 žádnou povědomost o tom nemají, a nebo se z toho tesejí, když mohou skrz takovou nepravou řeč svému bližnímu nevůli způsobit.

Já Vás můžu ubezpečit, že tito tři sousedi nikoliv ze své vůle, nýbrž s vědomím veškerých dne 23. března na Vorlíku přítomných rychtářů a konšelů ke mně přišli a nic jiného zde nečinili, než že ve jménu všech poddaných mne na místo země Pána jednajícímu krajskému vyřknuli radost a díky přes ten královský dar konstituce, připojíce, že chtějí skrze poslušnost představeným a vykonávání všech povinností tak dlouho, dokaváde země Pán je nevyzdvihne, se hodný toho daru učiniti.

Spomeňte sobě, že Váš pan vrchní ten den, na kterém jste se skrze konstitucí zaradovali, po službách Božích veškerým rychtářům a konšelům řekl: Vidíte milí sousedi —¦ Vy se dnes tak radujete — já mám panu krajskému o tom písemní zprávu dát — víte co — konstituce uděluje právo veřejně mluvit; domluvte se tedyž mezi sebou a ař tam z jitra z Vás dva neb tři se odeberou, a panu krajskému řeknou, jak Vás to všecky dnes těšilo, že Vám vrchní ouřad tak upřimně a ochotně konstitucí vykládal, a Vy jste na to pravili: Ano, :o bude dobře a tak ti tří sousedí ke mně přišli a když mně to tak velmi těšilo, tak jsem byl pohnutý, Vorlícký poddaný v celém kraji v cestě tisku pochváliti.

Právě byla by to hanba pro celé panství, kdyby někteří z Vás myslet měli, že tři sousedi se můžou za všecky poddaný k něčemu zavázat, vždyť předce jste již od vrchního ouřadu při řízení 1. dubna slyšeli, že robota ku konci března roku 1849 přestane, a zajisté ti tři sousedi, kteří u mně byli, se tak dobře z toho radují, jako Vy všickní a beztoho při budoucím řízení Vám pan vrchní dle jeho povinnosti a upřímnosti zajisté více vyjeví, čeho skrze konstitucí oučastní budete.

Pročež byla by to škaredá nevděčnost k Vašemu tak starostlivému panu vrchnímu, byla by to neslýchaná urážka c. k. krajského ouřadu, kdyby jste to uvěřili, co jen bezbožnost lidská sobě vymyslet může, ano byl to hřích, těm třem sousedům tak na cti utrhovati.

Nikoliv! takové nepravosti Vorlíčtí poddaní ani schopni nejsou, neb oni se vždy skrze upřímnost, poslušnost a dospělost rozumu vyznamenali.

Nic méně stojí každému, kterýby ještě tomu mému ohlášení nevěřil svobodno, osobně ke mně do krajského ouřadu přijíti, a já volný jsem vždy jemu to vysvětlit.

Od cis. kr. krajského ouřadu v Písku, dne 22. dubna 1848. Josef svobodný pán z Schrenků, c. k. skutečný gubernialní rada a krajský hejtman.