Chceme-li si představiti živě, jak se jednalo na cechovní schůzi, jak cechmistr zahájil schůzi, promlouval pak, jaké měl řeči k jednotlivým mistrům, tovaryšům, vyučencům i učedníkům, přečteme si náčrtek, jaký si pořídil cechmistr sám před schůzí, nebo někdo umělejší, zkušenější mu to upravil a napsal podle posavadních zvyklostí cechovních. Tak čirou náhodou zachoval se pramen (psán jest v polovici století XVIIL), z něhož čerpáme vědomosti, jak asi jednalo se na cechovní schůzi krejčovské za starodávna.

Cechovní předmluva. Páni mistři domácí i přespolní! Že ste sem citirovaní k našemu pocestnímu krejčovskému pořádku, příčina tato jest: Poněvač od Jeich Císař. král. Milostí poručení a skrze patent pu-blicirování, nařízeno jest: aby žádné fušery a nepořádné lidí nikdež zadržený nebyli, nýbrž do měst a městeček za pořádní cechů — mistry vepsati se dali, pročež společně se tuto nařizuje! Předně:

Aby jeden každý z pánův mistrův, jak domácích, tak přespolních, co jest na své mistrovství dlužen, a při tom quartal, tak jak zejména se jmenovati budou, a jeden po druhém skládati má, dle povinosti složil a zaplatil. Za druhé:

Všech pánův mistrův jak domácích, tak přespolních povinost jest; aby jeden každý pod cechovním trestem při každé processí beze všeho ohledu ke koro(uh)vi najíti se dal. Pakli by jeden druhého někde po straně viděl státi a ku koro(uh)vi (nešel), povinen bude to cechu oznámiti; a to pod pokutou. Za třetí:

Jeli jaká žaloba aneb máli jeden proti druhému něco, to, podkuď matka pokladnice otevřena jest, přednésti povinen bude, a to pod pokutou; kdyby však některý z pánův mistrů po zavření matky pokladnice se opovážil něco bud1 proti cechu neb jeden druhému prožalovati, neb tušírovati a nepokoj dáti, ten a takový od plnosti cechu, přísně trestán a pokutován bude.

Posledně : Kdyby nějaké fušery, a neb učedlníci na panství byli. mají se cechu oznámiti; a to pod pokutou.

Povinost nového mistra. Poněvač, novotný pane mistře! Se jest za jednoho pana mistra do lejster cechovních vepsati dal, tehdy povinost jeho bude tato zachovávati některá punkta, která jsou z našich articul vytažena. Předně, aby se ctně, pobožně, poctivě a pořádně choval, tak jak na jednoho pořádného mistra patří a náleží; za druhé aby lidem dobré dílo dělal, nic nekazil, a co jest lidského a zbytečného, všechno spátkem navrátil, aby tak dílo naše dělej zachováno bylo: za třetí: aby žádný dílo se sám nedomlouval, ani nežádal, tím méněj jinšímu mistru kunti, který on již dávno měl, odváděl a to se nepřísněj a cechovně pod velikým trestem a pokutou zapovídá.

Povinost učedlníka. Předně se, mládenče, musíš Pana Boha báti a jeho prositi dnem i noci, aby tobě dal rozum a vtip, abysi mohl řemeslo poznati, aby na tebe rodičové darmo náklad nevedli. Za druhé pana mistra, též paní mistrovou ve všom dobrém poslušen býti, a jednomu každému, jak starému, tak mladému, čest a pozdravení dáti. Za