str. 459
* Vysvobození duše z- očistce. Vypravovala mi Anna Kubecová z Bohdanče u Ledče, 80 roků stará: Asi před padesáti lety sloužila jsem ve sklárně v Tasicích a se mnou sloužila tam u Jungwirtů jiná služka, která pocházela odněkud za Ledčí. Ta chodila do lesa za rybník hrabati stlaní. Při hrabání přišel jednoho dne její zemřely milenec a prosil ji, by vyzvala lid v Tasicích, aby se zaň u kříže v lese po tři dny modlil a modlitbou jej z očistce vysvobodil. Na žádost služky obyvatelé huti ke kříži šli a konali modlitby po dva dny a vždy při těchto modlitbách byla služka ona mrtvým milencem odvolána stranou, což však ona sama jediná jen pozorovala a s duchem tím mluvila, co mluvila, nikomu neřekla. Poněvadž lid ale služce začal nedůvěřovati, uchýlila se sama k duchovnímu správci, který jí poradil, aby při příštím modlení požádala zjevení toto, aby podalo důkazy, že se mezi shromážděnými nachází. Učinila tak a když jej požádala, řekl, by mu podala modlitby, které v ruce drží; podala mu je a nebožtík položil ruku na desku modliteb, zanechal na ní otisk ruky jako vypálený. Po třídenní pobožnosti zjevení pominulo. Modlitby s otiskem chová rodina Jungwirtova jako památku. Ant. Dvořák.
* Odvety neodbytných tuláků. Odbudeš-li pobudu slovy: »Jděte s Pánem Bohem!«, odpoví on: »A co by dělali kněží?« Kněží chodí k nemocnému s »Pánem Bohem«; kdyby tuláci měli jíti »s Pánem Bohem«, neměli by prý kněží co dělati. Řekneš-li mu: »Naděl vás Pán Bůh!«, odpoví: »Pán Bůh nás (t. tuláků) pořádně nadělil!« Chce říci: Je nás tuláků mnoho! Odbudeš-li: »Tu není nic!«, řekne: »A kde by eo jinde bylo!« Při tom ukazuje na stavení, stodolu. (Písecko).
Ter. Dveraserová.
|
|
