str. 248
Lipiron: Mnozí jsou zahynuli, Život v zimě stratili, Než tepla dočkali, Tak i já v mé žalosti Přenkrutné bolesti, Nedočkám radostí.
Pobožnost: V zimě ty zahynuli, Že jsou žádné nemohli ¦ Pomoci dostati. Ale ty v tvé nemoci Můžeš snadno pomoci, Když chceš dosáhnouti.
Idpiron: Častokráte má nemoc Volala jest na pomoc, Nepřestává ještě, Nemohla naleznouti, By se chtěl slitovati Některý na světě.
Volal jsem k Kupidovi, Vzácnému Amorovi, Nechtěl mně slyšeti. K té pak spanilé dámě, Která muž' uzdravení mně, Nesmím přistoupiti.
Pobožnost: Proč nesmíš přistoupiti, Čeho se můžeš báti? Při dámě upřímný,
|
Neníť onna falešná, Ne niť to dáma pyšná, Můžeš k ní přijíti.
Lipiron: Jsou dvě bohyně vzáctné A všemu světu známé, Nevěra, Nestálost, Tyť mi neradí k tomu, Abych k doctoru tomu Činil jakou žádost.
Pobožnost: Nejsou ty dvě bohyně Na světě jen samotné, Ale jsou jinší: Vira, Stálost, Upřímnost, Trpělivost, Pobožnost, Bohyně vzáctnější.
Tyť mohou víc sloužiti A Remedium dáti,
V zoufání nemoci:
Tyť zdravěj radí k tomu, Abys k doctoru tomu Zjevil svou peticí.
Lipiron: Ř'dký příklade toho Nacházejí se všeho, Ale mnohém více
V světě neupřímnosti, Nežli víry, stálosti Vždyckny nachází se.
Sineeritas aneb Upřímnost, která Gomes, aneb tovaryška ustavičná Pobožnosti jest, se ozvala, a na ten poslední verš Lipirona, na místě Pobožnosti odpovídá a tomu verši, mnohýma příklady a důvody odpírá:
Spívá se jako: O nestálosti lidská !
I proč kavalír mluvíš Proti mně hanebně? Takliž mne tupiti smiš? Nevědouc nic o mně? Abych ti, neskusil jsi mne, Sloužila nevěrně, Avšak mně zavrhuješ, marně odsuzuješ.
Lipiron: Upřímnost ctná bohyně, Nehanímť já tebe, Ale mluvím žalostně, Co jinší o tobě Smejslí, a jak tě poznali, V milosti skusili, Kdys' jim sloužiti měla, Od nichs' odstoupila.
Upřímnost: Kterých jest se poznala, Falešnost spatřila, Od těch jsem odstoupila, Jim sloužit nechtěla.
Kteří falešně mini, Aneb neupřímní Někdy někomu byli, Nechci jim sloužiti.
Kterak věrným pomáhám A upřímným sloužím, Příkladů bez počtu mám, Z nich některej povím. Pozoruj, kterak věrně Věrnému hrdině, Bennovi jsem sloužila, V lásce pomáhala.
Ten když od své Beninny Do cizí krajiny Zajel, od nepřáte!ů Tam jsouce chycený, A zas dlouhý Cas do.vlasti Nemohouc přijeti, Počal hnedky zoufati O stálosti dámy.
|
|
