str. 480
* Poděkování, když se rozdávaly ve školách prémiové peníze. Ze staré pamětní knihy školní v L. vypisuji návod, jak chlapci děkovali vrchnostenským úředníkům i učitelům roku 1828 po zkoušce, když jim páni připínali na prsa prémiové peníze. Pěkný obrázek k dějinám života venkovského a školství n;i začátku století XIX .. . Dítky za prémia škole darovaná. Šest pacholíků čestnými penízy ozdobených vystoupí, a jeden z nich jme se takto mluviti: Slovutní Páni! Šest jest nás, jichž prsy z dobročinosti Vaší čestné peníze kryjí. Tři jste ozdobil, vzácný pane kancelářský, dva, slovutný pane řediteli školní, a jednoho, urozený pane správce lesní! Pod jedním každým tluče srdce vděčností opojené, jakou sice cíliti, ne však vysloviti nelze. Go nemohou však slova tlumočivá toho skutkové dolíéí. Nosíce v den sváteční čestné peníze tyto, tak se zachováme, bychom zdejší škole, svým milovaným učitelům, a Vám, slovutní páni! činili čest; ve škole pak, pokudž ji navštěvovati budeme moci, od žádného v pilnosti se předčiti nedáme. Kteří ze spolužáků našich zápasiti s námi chtí, ať činí, co slušno; oni sobě dobudou výtečné cti. my však o závod s nimi běžíce, dar ten uchvátiti si nedáme, leč bychom škole odrostše, dráhu důležitější nastoupili. Takováto na užitku školním založená dobročinnosti Vaší památka zůstane stále zde zasvěcena. An za dotčené dárky Vám jménem zdejšího ústavu povinné díky díme, snažně žádáme, byste nás i budoucně Sobě poručeny měli. F. Šmilovský.
* Sv. Vojtěch a sv. Vit patron boje. Pomoz nám, svatý Vojtěchu! a dada nám tu útěchu, by ten přežádúcí štít (kančí hlava p. z Valdeka) s tebú rozšířil svatý Vít! (Žalozpěv na smrt pana Viléma z Valdeka. Star. Sklad. V. 243).
* Věštba stéblem trávy. Děvčata na pastvě u Oužic a Smilovic trhají čtyři stébla trávy a poile délky rozeznávají stupně, co čeká v budoucnu. Říkají: Čím budu? Paní, slečna, vdova, panna, hana. Koho si vezmu? Pán, mládenec, vdovec, kurec. V čem se budu vozit? Kočár, bryčka, trakař, vůz. Kdo mne bude vozit? Koně, voly, oslík, kozy. Co budu mít? Dvůr, statek, chalupa, barák. M. Pose1ák.
* Přehoditi zemí ze hřbitova. Moje matka to povídala. Byla její sestřenice ve Vitějcích. Jak jsou zavíjeny o svatbě večer, ona to cítila, že na ni něco padlo na hlavu a na ruce jako nějaká zem. Hned po svatbě začala chřadnout a musela umřít. Na večer, jak jsou u stolu, íak ji žárlivá ženská přehodila zemí ze hřbitova. To když někdo někoho přehodí zemí ze hřbitova, tak ten musí chřadnout, až umře. V. Řepa.
* Připraseni. Občany sousedních míst u Prahy škádlívají, že jsou hodináři (mají méně než hodinku do Prahy) a že budou připraženi. t. j. připojeni ku Praze. Josef Hruška.
* Škádlivé hádanky. Když jest věrtel ječmene za 5 zl., zač přijde 1 lívanec? Za zuby. — Když jsou kožené kalhoty za 10 zl., zač přijde 1 kožené jablko? Za zuby. A. Svojsík.
|
|
