str. 5
váný byl tento: Napřed neseny dvě červené korouhvičky; nosiči jich, zvaní fakulanti, se zelenými věnci na hlavě byli oblečeni v stejnokroj a přepásáni pintami. Za nimi kráčela mládež, počínajíc nejmladším věkem; každý líčastník nesl v ruce puškvorcovou ratolest a sice pravá strana v pravé, levá v levé ruce. Potom následovali dospělí mládenci, za nimiž kráčeli dva diskantisté, přistrojeni jak fakulanti, majíce za úkol, zpívati na význačnějších místech před oltářem P. Marie zvláštní píseň mariánskou, jakož i ve Vambeři-cích a ve Vartě pozdravení, loučení s P. Marií. Na to přišly dvě modré korouhve, za nimiž následovali opět hošíci v šatickách a komžičkách, z nichž první nesl na dlouhé žerdi okrouhlý štít s nápisem: Gaude, Maria Virgo (Kaduj se, Panno Maria), kdežto šest párů hochů za ním neslo okrouhlé štíty, na nichž namalováno sedm mariánských radostí. Potom neseny dvě veliké plechové lucerny se světlem. Za nimi kráčeli 4 (až 6) ministranti v šatečkách, komžích a za nimi kněz s nejsvětější svátostí. Na to následovaly v páru panny bohatších rodičů, nesouce čerstvě natrhané bílé lilie v rukou, z nichž každá opatřena uprostřed červeným fáborem; na to přišly odrostlejší panny se svíčkami v rukou a za nimi dvě korouhve s obrazem radostí mariánských a s nápisem: Gaude, Maria Virgo, cunctas haereses sola interemisti in universo mundo (Raduj se, Maria Panno, ty samotná vykořenilas všechny kacířské bludy v celém světě). Potom přišli dva mládenci v bílém obleku s velkými křídly, představující anděly, držíce polokruh s týmž nápisem: Gaude, Maria Virgo. Za nimi nesena socha P. Marie a v levo od ní socha sv. Josefa, obě přebohatě ozdobené. Sochu P. Marie neslo 8 panen, sochu sv. Josefa 6 odrostlých hochů. Panny i hoši drželi v rukou lilie. Kolem soch kráčelo šest hochů s fakulemi, oděných v červený španělský šat, vroubený širokými bílými páskami; místo paruěek měli malé kloboučky z červeného plyše. Za nimi šli vrchnostenští líředníci a vzácnější osobnosti s manželkami, potom v páru podle velikosti panny, po nich mládenci v témže pořádku, jakož i muži i ženy.
Procesí toto doprovázel opočenský duchovní až ke kříži »pod stodolami«, kde je odevzdal péči kapucína Rufina, napomenuv je předem k veškeré poslušnosti. Na to se rozloučily děti s rodiči, kteří se vraceli se sochou sv. Josefa zpět do kostela opočenského. Procesí bralo se, jak již řečeno, směrem k Dobrušce, kdež bývalo na poli pod širým nebem kázání. Dále kázáno v kostele ve Vambeři-cích, ve Vartě a na zpáteční cestě opět na poli před Dobruškou. Slavné mše slouženy u jesuitů v Kladsku, ve Vambeřicích a ve Vartě; v ostatních kostelech, ležících na cestě, udíleno lidu požehnání nejsvětější svátostí.
Když se procesí po 5 dnech opět vracelo, vítal je opočenský duchovní zase u kříže pod stodolami, kde mu P. Rufinus odevzdal