str. 12
v Praze 20 zl., na venku 10 zl. II. třídy v Praze 16 zl., na venku"8 zl. III. třídy v Praze 12 zl., na venku 4 zl. Měšťanstvo I. třídy v Praze 12 zl., na venku 4 zl: II. třídy v Praze 6 zl., na venku 2 zl. III. třídy v Praze 2 zl., na venku 1 zl. IV. třídy v Praze 30 kr., na venku 20 kr. V. třídy v Praze 12 kr., na venku 8 kr. Vesničané I. třídy 1 zl. II. třídy 30 kr. III. třídy 18 kr. IV. třídy 12 kr. V. třídy 8 kr.
Mimo to náleží podle tohoto úředního předpisu farářovi při pohřbu svíčka velká neb malá, dle každého libosti. Naproti tomu prý bude farářova povinnost, za svrchu vysazené taxy všecky při pohřbu náležející a obyčejné modlitby a ceremonie až do skutečného vložení umrlého těla do hrobu bez dalšího ouplatku vykonávati; jakož také, kde taková práva štoly pod touto i jinými předešlými rubrikami vysazená jsou a se platějí, ofěra neb jiné pod jakýmkoli jménem v obyčeji bývalé vynucování tímto dokonce se zamezuje. Při tom ale pozorovati sluší, že kdyby průvod neb pohřeb od nějakého preláta neb jiného cizího kněze na žádost dědiců neb nebožtíka vykonán, nebo kdyby zemřelý z farní osady své na cizí faru přenesen neb vezen a tam pochován býti měl, nicméně předce tato zde vysazená taxa vlastnímu faráři zapraviti se musí. Kdyby pak někdo ku pohřbu toho neb onoho kaplana nebo i více duchovních k průvodu požádal, má bez rozdílu stavu každému knězi, jáhnu neb podjáhnu 30 kr., akolitům neb ministrantům z duchovenstva 15 kr. zaplatiti, kdežto ostatně, kdyby kaplan ku pohřbu nebo jinak požádán nebyl, přes farářovu vejš vykázanou taxu jemu zvláště ani toho nejmenšího dáti se nemusí. Když světští ministranti k průvodu dožádáni jsou, přijde každému po 3 kr., a od nesení kříže též 3 kr., a kdyby pozaunisté dle libosti jednoho každého dědice požádáni byli, přijde každému 20 kr. Užívání však bubnit a trub při průvodu jest jen osobám vojenským a stavu vyššímu dovoleno, kdežto každému trubači 20 kr., bubeníkovi 10 kr. se dá. Za zvláštní hudební Salve Eegina dá se řediteli kůru ouko-lem 2 zl., z nichž on též potřebné k tomu zpěvce a hudce zaplatiti povinen jest. Nemá se však žádný k tomu nutiti, aby hudební průvod a Salve Regina dělati dal, nýbrž každý má na vůli jen obyčejných zpěváků použiti, jež, jak již řečeno, učitel neb ředitel kůru ze své taxy bez dalšího oiiplatku zaplatiti má. —
O zpívaném requiem, tiché mši svaté a o žaltáři takto stanoví úřední předpis: Záleží to též na vůli každého dědice, zdaliž a jaké zpívané requiem, nebo kolik tichých mší svatých dle vyměření smutečného patentu od 21. dubna 1774 § 9. za duši zemřelého čísti, neb žaltář vykonati dát chce. Pročež přijde faráři za zpívanou mši 1 zl. 30 kr., za přisluhování jáhnům a podjáhnům neb levitům každému 30 kr., ministrantům duchovním po 15 kr., kdyby pak k tomu jen světských ministrantii užíváno bylo, po 3 kr., při čemž se nápodobně dědicům na vůli nechává, chtí-li requiem neb zpívanou