zabírala velkou plochu Haliče, Bukoviny a území nynější Podk. Rusi. »Červená Rus« se však brzy od ruského panství oddělila a stala se samostatným, územím, pod názvem »Haličské kňažstvo«, v čemž setrvala plných 200 let, kdy »kňažstvo« dostalo se pod vládu Poláků.

Později nedostatkem .svornosti a státotvoraiosti panujících knížat, kteří žili v stálém nepřátelství s velikými ruskými knížaty, vypukla válka, do níž zasáhl i soused jich, uherský král Géza II. Výsledek byl, že se území dřívější »Červené Rusi« a potomního »Kňažstva« rozdělilo a »Podkarpatí« že připadlo trvale k Uhrám. Od těch dob počalo mučednictví a živoření ruského národa pod svahy »Vysokých Karpat«.

Všimneme-li si osídlení dnešní P. R. Rusíny, vidíme, že útvar jich kmenové rozlohy je týž, jaký byl v dobách, kdy patřili s ostatními soukmeno-vici v Haliči a Bukovině k »Červené Rusi« a »Kňažstvu«. Již tehdy, právě tak jako dnes, byli po sledními výběžky jihoruských kmenů, rozložených osídlením na západ.

V P. R. na severu najdeme Lemky, dále za nimi Bójky, na severovýchodě Hucuły pod nimi, odnož jich, Čevaky a konečně v střední zemi Dolišnjaky a Krajňáky.

Lemci äna severu země na horách, jsou odnoží Lemků haličských, s nimiž mají shodnou řeč a kroj. Táhnou se v P. R. pruhem ze severní stolice šáryšské na Slovensku až za ITžok dále, k průsmyku vereckému. Nazývají sami sebe »Verchovinci«, dle toho, že na. »verchách« země žijí. Užívají v řeči stále slova »lem« na místě liš (jen — pouze), z čehož prý vzniklo kmenové jich pojmenování.

Verchovinci v P. R. na horách jsou zcela chudobní a tonou v stálé beznaději. Neznalost písma a čtení mezi nimi je snad úplná. Život jich, jak rodinný, tak celkový, ač velmi bědňý, je zajísnavý a, patriarchální. Nejstarší ornament vyšívací, nejstarší kroj, nejpěknější lidová píseň, jsou zde zachovány. Ráz lidových obyčejů a zvyků je dosud udržen v starodávném uspořádání. Dřevěné »cerkve« v jich horách mají nejpůvodnější a nejpozoruhodnější typy lidového stavitelství. »Chyža« Rusínova na horách, ač chudobná, je svéráznost sama, právě tak, jako její obyvatel.

Sousedy Verchovinců-Lemků jsou Bojci, kteří od průsmyku vereckého táhnou se po severu země až k řece Tereblji. Jsou kmenově pokračováiním Bojků haličských, z hornatiny přemy-slovsko-žydačevské, v níž zaujímají velikou rozlohu. Původ svého jména odvozují rádi od slova »bojkij«, t. j. statečný, odvážný. smělý.

Bojci na horách v P. R. jsou kmenově velmi zajímaví, ač ne