Předchozí 0328 Následující
str. 325

str. 221—222). Nebude asi příliš odvážnou domněnka, že stará ta pověst o »černém rytíři« připomíná tento pobyt Žižkův, neboť z pozdější historie domu toho není znám žádný příběh, který bychoin mohli pokládati za zárodek této stašidelné pověsti.

    Jaroslav Schieb!.
Žižka a Kotnov. Na českomoravské vysočině, v okrese humpoleckém, ve vesničce Mysletíně, vyprávěla se zajímavá pověst: Statkem »Kotnovským« v Mysletíně vládne rod Kotnův již řadu staletí. Na počátku válek husitských žil na něm starý, vážený hospodář se svojí dcerou. V té době přitáhl do zdejšího kraje Žižka, sbírat vojsko proti německému císaři, který chtěl opanovati českou zemi. Hospodář, jemuž blaho rodné země vždy leželo na srdci, pozval starého válečníka k sobě na statek, kde jej ubytoval a všemožně O' něho pečoval. Žižka na statku tom zažil prý nejpříjemnější chvíle života a proto hrad, který na Táboře vystavěl, nazval po statku tom »Kotnov«. Jiná pověst k tomu dodává: Žižka při pobytu na »Kotnovském« statku zamiloval se do krásné Kotnovy dcery. Poznal prý v ní vzor obětavé české dívky a ženy. Nemoha na ni zapomenouti, nazval hrad, který v době té na Táboře založil, na památku jejím jménem.    Frant. Šíma-Trojanský (Benátky u Litomyšle).
Žižka zapletal nepřátelské koně do žen— ských plen. Pověst, dle které Žižka dovedl zmásti nepřítele stíhajícího tím, že dal koňům přibíti obráceně podkovy, slyšel jsem též v jižních Čechách v létech 70tých ve Vlachově Březí. Další pověst, jak Žižka zvítězil nad nepřítelem početně mnohem silnějším, vyprávěl tehdáž strýc můj, takto rozumec a znatel -všelijakých těch kronik. Důmyslný vojevůdce, očekávaje útok nepřítelův, nařídil ženám husitským, ve vojště jeho se nacházejícím, by rozprostřely po cestě, kudy útočící nepřítel měl projíti, všecky své pleny, i jiné části oděvů. Do rozestřených těch rouch zapletali se koně nohama, nohy íSÍ polámali, a způsobili v řadách svých rozvrat takový, že nepřítel byl v útoku sražen a v rozruch uveden. Žižkovi a jeho lidu bylo pak snadno jej přemoci a vítězství dosáhnouti. Odkud čerpal vyprávěč tuto pověst, nevím.    Prof. Josef Brož (Plzeň).

Žižkův kámen. Nad lázněmi Letiny u Blovic na východní straně táhne se lesnatý hřbet Bzí s velikým pohanským pohřebištěm a »Žižkovým« kamenem. Tu prý Žižka tábořil, když opustil Plzeň r. 1420. Přes Bzí a klášter u Nepomuka přišel k Sudoměři, kde zvítězil nad »Železnými pány«.

    Jar. Fr. Urban.

Klášter u Nepo rn-u k a. Opodál města Nepomuka pod Zelenou horou u rybníka, jímž protéká Üslava, vystavěn by".


Předchozí   Následující