je celý upachtěn, chtěli mu ulehčiti a Káěu s něho sundat, ale ta se držela jako klíště, a živou mocí se odtrhnout nedala; chtěj, nechtěj, musel se čert s Káčou na krku k panu Antichristovi odehrát.

»Koho si to neseš?« ptal se ho pán.

A tu povídal čert, jak chodil po zemi, že zaslechl Káčin nářek o tanečníka a mysle ji trochu zastrašit, že se s ní pustil do tance, a pak že jí chtěl na chvilku také peklo okázat. »Já nevěděl,« dokončil, »že se mne nehude chtít spustit.« — »Protože jsi hlupák a naučení moje si nepamatuješ«, vyjel na něj starý pan čert, »dříve, než s kým co začneš, máš jeho smejšlení znát. Kdybys byl na to vzpomněl, když tě Káča vyprovázela, nebyl bys ji bral sebou. Nyní se kliď mně s očí a hleď, jak se jí zbavíš.« Pln mrzutosti, strachał se čert s pannou Kačenkou na zem. Sliboval jí hory, doly, jestli se ho spustí, proklínal ji a všecko nic plátno. Utrmácen, rozloben, přijde se svým břemenem na jednu louku, kde mladý ovčák v hrozitánském kožichu zaobalen, ovce pásl. Čert byl proměněn v obyčejného člověka, a tudy ho ovčák nepoznal. »Koho pak to nesete, příteli,« ptá se ovčák důvěrně čerta. — »Ach, milý člověče, sotva dýchám, a považte jen, já šel svou cestou, na nic sobě nemysle, tu mi skočí ta ženská na krk a nechce se mne živou mocí spustit. Chtěl jsem ji nést až do nejbližší vesnice a tam ji něiak odbýti, ale nejsem v stavu, nolry pode mnou klesají.« — »No počkejte trochu, já vám od té neodbyty pomohu, ale na dlouho ne, protože musím zase pást«, řekl ovčák, »asi na půl hodiny cesty ji odnesu.« »I to budu rád«, řekl čert. »Slyšíš, ty, chyť se mne«, křičel ovčák na Káču. Sotva to Káča uslyšela, pustila se čerta a chytla se huňatého kožichu.

Nyní měl štíhlý ovčák co nésti, Káču a hrozný velký kožich, který si byl ráno od nádvorníka vypůjčil, a však ho to také dost brzy omrzelo, i myslel sobě, jak by se Káěi zbavil. Přijde k rybníku a tu mu napadne, aby ji tam hodil, ale jak, kdj^by byl mohl kožich i s ní svléknout, byl mu sice dost volný, proto se o to pomalounku pokoušel, jestli by to šlo, a hle, vyndá jednu ruku z rukávu, Káča neví nic,vyndá druhou ruku, Káča neví ještě nic, odundá jednu petličku z klofníka, oddělá druhou, třetí a žblunk! Káča leží v rybníce i s kožichem.

Čert nešel za ovčákem, on seděl na mezi a pásl ovce, dívaje •se, brzy-li ovčák s K'áčou se navrátí. Nemusel dlouho čekat, mokrý kožich na rameně, pospíchal ovčák k louce, mysle, že bude cizinec již snad u vesnice a ovce že jsou samotny. Když se spatřili, koukal jeden na druhého. Čert, že jde ovčák bez Káči, a ovčák, že tam pán posud sedí. Když se domluvili, řekl čert k ovčákovi: »Já ti děkuji, tys mně velikou službu prokázal, nebo