Poslední zbytky se všech talířů sebral pak hospodář na talíř svůj, přidal do toho česneku a dal psu ke snědku, aby byl

Včelám dostalo ise něco medu na česno. Jinde dobytku a včelám dávali ráno na Štědrý den, arciť bez housky. Ptákům pak vyhozeny drobty s ubrusu, což se dalo na Boží hod po mši svaté.

Pastuchovi, který hleděl všude zatroubiti mezi večeří, na- ložilo se se stolu. Dnes pastýř netroubí, není ho tu.

Tím byla večeře skončena, trvavši i přes osmou hodinu. Po večeři staří sobě po krátkém rozjímání náboženském na lůžku odpočinuli, aby občerstveni jsouce před 11. vstali, a strojili se na jitřní.

Mladí ztrávili čas do jitřní buď hrou v karty, vykládáním karet, buď litím olova do vody, vypravováním nebo' jiným způsobem zábavným a nevinným.

Tu bývalo veselo, když staří odešli na odpočinek. Z několika rodin sešli se mladí, aby súěastnili se zábav. Nejdřív se krájela jablka; přeřízlo-li se komu jablko tak, že se utvořila na semeníku pravidelná hvězda, těšil se, že bude šťasten a zdráv. Komu se pravidelná hvězda neutvořila, nebo ehybil se semen-níku docela, snxuten byl. Kdo našel v čistě rozloupnutém ořechu zdravé jádro, těšil se, že bude zdráv, bylo-li jádro černé, měl churavět, nenašel-li jádro žádné, rmoutil se, nebo měl zemřít.

Když toho se nabažili, přinesla se nádoba s vodou, lžíce, škrabačka a olovo. Roztavené olovo lili do vody. Podle toho, co se ulilo (dům, kříž, hvězda, kolíbka (hejčka), věnec, bota, vůz, ovce, strom a j.) soudilo se na příští povolání toho, kdo lil. Mezi tím přinesla domácí dcerka na prkně poklopené tři talíře, jež dala na stůl. Hned přiběhla společnost a čekala, kdo první osmělí se zvednouti talíř. Bývalo pak vyražení, zvedlo-li si děvče talíř, pod nímž byl klíč, nebo měla v naději bohatství, Hůře bylo, zvedlo-li děvče talíř a objevil se jí pod ním hřeben, znamení to bídy, a což když pod talířem zhlédla nevinná dívka klec — znamení to ztráty nevinnosti, tu byl i pláč při tom.

Než zábava tím nesměla trpět. Honem sedlo jedno z veselých děvčat na stoličku nedaleko' dveří a shodilo s nohy střevíček přes hlavu ke dveřím. Tu byl shon, každý chtěl vědět první, kam jsou prsty střevíce obráceny. Byly-li obráceny ke dveřím, děvče se do roka vdalo, byla-li pata střevíce blíž ke dveřím, zůstalo doma. Některá děvčata vykradla se ven, šla pod kolnu, tam obrácena zády ke hromadě louči brala tuto rukama, kolik zvedla, jiným ukazovala. Sudý počet loučí ji věštil, že dostane svobodného, lichý počet přisuzoval jí vdovce. Jiná děvčata od-