se zavazovaly tkaničkou, sváteční se u rukou zapínaly. Límce i manžety se zoubkovaly nebo vyšívaly. Vyšívaní u rukou bývalo až na tři prsty široké. Stařena osmdesátiletá vypravovala mi, že muži spali jen v košilích. Báno muž vstal, vzal plandu a šel zatím po hospodářství. Když vzbudil, prošel dům, umyl se na dvoře, pak teprve se dostrojil.

Na krk vázali ve svátek hedvábný šátek na jeden uzel a pustili pod vestu. Svobodní v létě nosívali do kostela malé, sametové zelené nebo modré čepičky »kulatinky«, jaké se nosili i na sousedním Zálesí a dosud v blízkých vesnicích německých. Kulatá čepice bez »kšiltu« jmenovala se »????«. Za klobouk připínali malé, dracounové kytice. Při svatbě měli mládenci, ženich a družba velkou kytici se zrcadlem a mašlí na prsou, kytku menší, rovněž se zrcátkem, na klobouce.

Ženský úbor byl jednodušší než na sousedním Zálesí. Nebylo tu oněch překrásně bíle vyšívaných plín, nebylo tu u dívek široce dírkovanou výzdobou lemovaných sukní bílých ani vyšívaných čepců. Kroj ženský mimo zástěru byl vyšíváním chudší.

Od vdávání císařovny Anny, vypravuje stará Brožka z Ousobí, česaly se ženské na pěšinku. Byl to jen sváteční účes. Zadní vlasy se při něm spletly do dvou copů, z nichž se udělala čoula, přední rozdělily se pěšinkou, »česaly hladce po spáncích, za ušima se skroutily a zastrčily pod coulu. Sem zapichovaly se strany s třapátky.

? muzice braly si dívky zpravidla tři červené kanafasky a na ně sukni bílou, hladkou (bez vyšívání) se sámkem, draeon-nový lajblík se »šorclíky«, které nesly sukně, a kupovaný, červený šátek »sackej« na krk. Jej přeložily v předu křížem a cípy zastrčily za boky. Korále s tolarem, černý nebo červený šátek uvázaný »na matišku« (nebo »na Kačenku«), bílé, hladké punčochy, nízké střevíce e nízkými podpatky a mašliěkami, konečně zástěra (nejčastěji bílá) doplňovaly její kroj.

Dívky zakládaly si na zástěrách. Mívala jich prý mnohá až 12 — hrachové, kanafasové, bílé, modré plátěné s vloženými hedvábnými proužky. Viděli jsme část zástěry bílé (asi 100 let staré) z Lípy u Německého Brodu. Zástěra ta byla bohatě bíle vyšívána. Mezi květy, srdci a korunami (vzor z karet) střídá se hoch jedoucí na voze s jedním koněm.

Košile dívek byly s tenkými tílky a širokými rukávy, vsazenými do bíle vyšívaných límečků. ? nim přišívaly se vyšívané krejzlíky. Vyšívání nahrazeno bylo někdy krajkami. Šily se z trojího plátna. Tílko páčesné s rukávy tenkými a podolek tlustý, koudelný. Stříhalo se vždy jen po niti na všechny části. Padlo půl listu a list šířky. Zadní část u krku sebrala se do