mého krakovského Tvardovského a podobá se proslavenému ďáblovi polskému, zvanému Boruta v Łęczyckem starožitném zámku. Lesním duchem býval Rokita, ďábel, »borowec«, jenž lidi šálí. Fischer vykládá literaturu »Malleus maleficarum«. Polská literatura: » . . . mamy te zapatrywania wyrażone w Wi-zerunka Reja, w Pozdębku prawa czartowskiego, w Sejmie piekielnym, u Miechowity i Kromera. . .« Ďábel středověký přináší prý choroby, zbláznění. Od 14. století ďábel nepůsobí strašidelně. Stojí tu ďábel směšný, kratochvilný. Ďáblové podobní v Komedii Božské ukazují se ďáblové tito směšní, brutální, ale »bezsilni«. »Duch« předkřesťanského původu, obyčejně přívětivý, domový (u Čechů »skřítek«), promění se vlivem církevních ivzpomínek na ďábla. Tyto prvky všecky složí se u polského (i československého) lidu tímto vždy způsobem: 1. Dawne słowiańskie wyobrażenia o złym duchu. 2. Starosłowiańskie duchy, pozostające w związku z przyrodą lub ogniskiem domowem. 3. Kościelne pojęcie szatana biblijnego. 4. Średniowieczne pojęcie djabła, przenikającego całość ówczesnego życia. 5. Późnośredniowieczne pojęcie djabła słabego i komicznego. 6. Typ djabła stworzony przez literaturę staropolską. Składniki te zespoliły się przeważnie tak, że dość trudno już dziś wyodrębnić owe różne kulturalne elementy. Literatura: Brückner A., Mitologja słowiańska, Kraków 1918; Brückner A., Mitologja polska, Warszawa 1924; Brückner A., Słownik etymologiczny, Kraków 1926; Dreyer M., Der Teufel in der deutschen Dichtung des Mittelalters, Rostock 1885: Gawelek Fr., Bibljografja ludoznawstwa polskiego, Kraków 1914, s. 186; Graf A., Geschichte d. Teufelsglaubens, Jena 1893; Máchal H., Nákres slovanského bájesloví, Praha 1891; Matuszewski L, Djabeł w poezji, Warszawa 1899; Niederle L., Život starých Slovanů, Praha 1916. Díl ?., sv. 1.; Reallexicon der Vorgeschichte hrsg. v. M. Ebert T. II, Dämon; Reallexicon der germanischen Altertumskunde, hrsg. v. J. Hoops, T. I. Dämonen; Roskoff G., Geschichte des Teufels, Leipzig 1869. T. I—II; Szepielewicz L., Zły duch w wiekach średnich. (Ateneum 1889); Szyszkowski W., Pierwiastek ludowy w poezji polskiej XV i XVI w. (Lud XIX—XX); Udziela S., Świat nadzmysłowy ludu krakowsk. (Wisła XII—XIV); Wünsche A., Der Sagenkreis vom geprellten Teufel, Lepzig 1905.

Vestník Matice Opavské, Opava, roč. XXXV., čís. 4., redaktor: prof. Václav Čepelák. Z obsahu: V. Hauer, Několik dokladů k dějinnému zemědělství na Opavsku v 17. stol. (Ze zajímavého článku upozorňuji, jak prof. V. Hauer vykládá, zač se prodávalo a kupovalo v 17. stol.: Učetní záznam panství Klimkovského nás o cenách mnohých věcí r. 1618 poučuje.