nezachoval zhola nic, co by upomínalo na krášlení stromku vánočního. Není pochyby, že ku slavení hodů vánočních k vánočním obyčejům a obřadům původu prastarého přidružil se teprve ve století XIX. obyčej z brusu nový, v dobách starších docela neznámý — »vánoční stromek«. Není divu, že záhy nabyl všeobecné obliby a rozšířil se takřka všude. Zdá se nyní, jakoby se od věků udržovalo v lidovém podání strojení vánočního stromku, jehož milý a půvabný zjev vhodně se druží k náladě tichých vánočních hodů, dojímajících i člověka otrlého tajuplným kouzlem. Dnes zdobí vánoční stromek, prostě upravený, jizbu v nebohaté chatě, jako krášlí září světel a blýskavými cetkami, směsí drahocenných dárků nádherně jsa vyšňořen, síně boháčů ve městech. I lodníci, vzdálení od domova a od zátiší života rodinného, strojí si na Šlědrý večer v korábu stromek vánoční, vzpomínajíce na své drahé v domovině. Krátce pověděno: vánoční stromek původu nového srostl se starodávným obyčejem udíleti dárky, jež jsou nyní zavěšovány na haluzky a kladeny pod stromek, nerozlučně. Toto přizpůsobení obyčeje starodávného záhy se všeobecně ujalo. Vánočnímu stromku jsme přivykli a ptá se málokdo, zda obyčej jest starý či nový. Ať vznikl jakkoli — kdož by chtěl zbaviti Štědrý večer té poetické přízdoby a naše dítky největší radosti? . . .

Co asi možno zjistiti o stáří a rozšíření stromku vánočního ? Výkladu o původu vánočního stromku ujali se zejména němečtí badatelé. Mezi sebou se nedohodli. Pomineme-li podrobností bezvýznamných, roztřídili bychom posavadní výklady asi v tyto skupiny: Bývá vyhlašován stromek vánoční za prastarý. Badatelé chtěli hledati jeho obdoby v dávnověku a někteří zacházejí při tom oklikami až do ráje, spatřujíce v stromku vánočním symbolické znázornění stromu rájového, jako na př. (Adama a Evy svátek na Štědrý večer) G. Wunderlich. Většina hájí stanoviska tohoto, že obyčej sahá do doby předkřesťanské. Ba Sepp přirovnává stromek k báječnému jasanu Iggdrasilu, o jehož rozložení po nebi i po zemi vypravuje bájesloví skandinávské. České čtenářstvo seznámil s touto zkazkou Sobotka v Rostlinstvu. Sepp vykládá vánoční stromek za symbol jmenovaného jasanu. Srv. Schwartz, Indogerm. Volksglaube, 37.

Někteří vykladatelé postoupili dále a prohlašujíce původ vánočního stromku za pohanský.. snaží se určitě stanoviti jeho význam v bájesloví germánském. Wuttke vykládá vánoční stromek, ověšený pozlátkem a ovocem, za posvátný strom germánského boha Wodana. Z těch, kdož souhlasí s tímto výkladem, obšírně rozebírá význam stromku vánočního Oberle. Původně prý nejstarším symbolem Wodanovým byl zelený strom v středu háje posvátného. Upomínka tohoto stromu udržuje se ve vánočním stromku. Jeho zeleň, ovoce zavěšené, svíčičky, symbol prý slunce, ozdůbky zlacené — vše to nutká uvedeného spisovatele, aby spatřoval ve vánočním stromku symbol božstva slunečného Wodana.

Od obou předchozích výkladů liší se další názor. Podle něho jest vánoční stromek původu ryze křesťanského. Symbolika jeho nesouvisí se zkazkami pohanskými. Tohoto názoru hájí Nickel, zejména Cassel, jenž pokládá vánoční stromek, ozářený světly, za symbol Světla, kteréž naro-