Předchozí 0046 Následující
str. 40

zením Páně všemu světu vzejde. (Viz Friedel, Der Christbaum, Brande-burgia, Berlin, 1897, V., č. 10.)

Vzdejme se všelikých dohadů bájeslovních a usuzujme jen na bezpečném základě zaručených zpráv historických o vánočním stromku. Mlhovinu dohadů, třeba důvtipně zosnovaných, rozplaší historická svědectví nadobro. Skoro o všech nynějších obyčejích a pověrách vánočních zapsány jsou v starých památkách zmínky. R. 1663 na př. vydal Praetorius samostatný spis latinský o vánočním podání lidovém, kdež se dočteme zpráv hojných o nynějších obyčejích. Podobně jinde jsou zmínky roztroušeny, hlavně v mravokárných výkladech. Avšak o vánočním stromku až do věku XVII. není ani potuchy. Není možná, aby obyčej (jak vykládají, pohanského původu) ušel pozornosti mravokárců věku XV. a XVI., kteří ve svých skladbách tepou kde jakou pověru a obyčej.

Teprve na začátku věku XVIII. kárá Dannhauer v Štrasburku strojení jedlového stromku vánočního, ověšeného loutkami a cukrovinkami. To jest tedy podle posavadních výzkumů jediná výslovná zmínka o vánočním stromku v dobách starších, zmínka ovšem dosti pozdní. Od věku XVII. do temna dávnověku předkřesťanského, kdež hledají mnozí původu stromku vánočního, je dosti daleko. K tomu dohadu, aby strojení vánočního stromku bylo bezpečně dokázáno v době předkřesťanské, bylo by potřeba nastaviti dlouhého pásma podobných, historicky zajištěných zpráv. Těch není a bez nich třeba smělé dohady málo prospívají.

Proti všelikým dohadům svědčí řada spolehlivých údajů, ze kterých vysvítá, kdy a jak strojení vánočního stromku bývalo zaváděno po krajích německých a po jiných zemích evropských. Vybíráme svědectví z knihy Mannhardtovy (Baumkultus 224, 238, 239). Při tom dlužno předem kon-statovati, že obyčej nejdříve ve městech se objevoval a z nich pak po-nenáhlu se šířil po venkově a tu zase nejdříve z příčiny snadno vysvětlitelné strojívaly vánoční stromek rodiny zámožné, u nichž prostý lid obyčej vídal a pak snažil se jej napodobiti Touto cestou putoval všude vánoční stromek původu umělého z měst do vsí. V Norsku a Dánsku znám jest vánoční stromek až na počátku XIX. století. V Oldenbursku rovněž kolem začátku toho věku se vyskytá poprvé jen v některých severoněmeckých krajích a to nejdříve ve městech. Avšak lid v Pomořanech, Meklenbursku atd. v prvních desítiletích stromku vánočního úplně neznal. Jiné zprávy o stromku vánočním u Němců nesahají dále než do druhé polovice věku XVIII. Do Gdanska přinesli vánoční stromek po roce 1815 pruští důstojníci a úřadníci. V Drážďanech objevuje se rovněž na začátku věku XIX. Posavad není všude mezi lidem německým rozšířen. Jen místy jej strojívají sedláci v saském Rudohoří, ve středním Německu, ve Wirtembersku. Do Bavorska podle svědectví Seppova za královny Karoliny na začátku XIX. st. obyčej byl zanesen. Ze tvrzení, jakoby stromek vánoční byl obyčej všeněmecký, všude mezi lidem německým známý, neshoduje se se skutečností, svědčí Mannhardt a vedle jiných Fr. Franzisci potvrzuje, že lid německý v Korutanech docela nezná obyčeje se stromkem vánočním. V Uhrách v bohatých rodinách znají stromek asi


Předchozí   Následující