několik dum (texty vzal ze Srezněvského Zapor. Stariny) opěvujících soudobé události celkem se stanoviska ruského a vysvět-liti je poznámkami čerpanými hlavně ze Srezněvského.

Vedle těchto článků podepsaných dílem plným jménem, dílem průhlednou značkou (J. P.) Perwolf — jak se domnívám — jest též autorem dvou statí v Obrazech života, podepsaných značkou Č. Р.: „M a To r u so v é pod vládou Poláků 1586—1648" (Obr. živ. 1861 str. 296 nsl.) a „B o h d a n C h m e 1-11 i c k ý" (Obr. živ. IV. (1862) 19 nsl.). Způsob zpracování, prameny i stanovisko autorovo shodují se s názory, jež známe z ostatních rozprav Peŕwolfových. V prvé autor chce objasniti příčiny vzájemné nenávisti mezi „jižními Rusy" („čili tak zv. Rusíny") a Poláky.

O útrapách ukrajinského lidu svědčí dějiny, ovšem nutno pramenů užívati opatrně, poněvadž polské kroniky všechny kozácké vůdce, kteří bojovali proti Polákům, líčí jako zbojníky, kdežto spisovatelé maloruští jako polobohy (L. c. str. 296). Přes to však jest jisto, že od nastoupení Zygmunta III. poměry kozáků se podstatně zhoršily: jejich práv nebylo šetřeno, kromě toho pak násilím byla šířena unie. Odpor proti ní vybuchl v povstání, jež bylo krvavě potlačeno. Ohlasem těchto hrozných dob jsou některé dumy, které autor vybral a přeložil ze sborníků Srezněvského a Maksimovičova (celkem 4). Druhý článek pokouší se charakterisovati ústřední postavu ukrajinských dějin, Bohdana Chmelnyckého, mohutného hetmana, v jehož osobnosti byly ztělesněny vroucí — třebaže nejasné a nevyhraněné — tužby ukrajinského lidu po samostatnosti národní i politické. Podle Kostomarova, který byl hlavním pramenem, autor ocenil význam hetmanův, vylíčil jeho povahu, utrpení lidu před povstáním, a stručně naznačil ohromný význam hnutí. Historický výklad zase doplňují překlady četných dum vzatých jednak ze Srezněvského, jednak z Kulise. (Zápisky o Juž. Rusi.)

Ve statích časopiseckých, které obsahem i způsobem výkladu tvoří jakýsi celek, hlavní zájem Perwolfův se soustřeďoval na dějiny kozáctva, vedle toho však právě v oněch příspěvcích se zabýval dumami; popsal jejich vlastnosti formální, přeložil poučný výbor, opatřil jej poznámkami a dal svými články české literatuře první důkladnější informace o rázu oněch písní velebených tolika spisovateli, které však přes to u nás byly známy velmi málo. Důležité bylo, že se obrátil к dumám z dob vojen kozáckych, neboť drsný realismus těchto skladeb význačně charakterisuje dobu jejich vzniku. Prameny, z nichž čerpal (Srezněvskij, Kulis) obsahovaly však též četné