Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 78

před uřknutím a dobytek zabezpečují před ním uvázáním červených hadříků na rohy, na ocas a pod.

Červené barvě připisuje se začasté i positivní působení, čehož stopy se udržují na př. v jihoslovanské tradici, zabarvené ve směru sympatické magie, neboť tam, jak bylo již uvedeno, uvazování červených nití na rozsévačův prst má za účeh aby pšenice vyrostla pěkná. Positivní význam červené barvy, pravděpodobně pro její podobnost s krví, pokládává se za primární a dosvědčuje se starověkou tradicí. Přece však apotro-paický význam červených předmětů má také již velmi staré doklady, neboť již v klasických dobách řeckých sloužily k ochraně lidí i polností. Ve sborníku Geoponika byla zaznamenána rada používati červených vlněných nití nebo červených amarantů, aby byla ochráněna pole, dům, dobytek i nářadí.42)

K tradici, pokládající červenou barvu za apotropaion, hlásí, se i některé nové obyčeje agrární, na př. finské obyčeje uvázati červenou nit na první kůly v plotě kolem pole, aby k němu neměli přístupu zloději.43) Z téže tradice čerpala Karolina Světlá popisujíc, kterak v Pod Ještědí strkali do záhonů, osetých hrachem, proutky s červenými flíčky, aby jich nikdo neuřkl. Táž představa vede k tomu, že se i stromy a květiny chrání před uhranutím červenou barvou a na Královéhradecku (v Nedě-lišti) uvazují červenou stužku na myrtu.44), V Polsku pomocí červené barvy zabezpečují stromky, kvítí i zeleninu, a jestliže zavěšují na hůlce ptáka na obranu záhonu, i toho- pokrývají červeným útržkem. V Korutanech upotřebili červené barvy v zemědělství, zastrkujíce do pole rostoucího lnu tyčku s červeným praporečkem.46)

Bez udání důvodů zarážejí do pole hůlku s červenou vlnou nebo nití ve východním Srbsku, v Lužnici a Nišavě. Při prvním orání a setí ženy, když přinášejí na pole první oběd, obřadní jídlo z kohouta, zabodnou doprostřed pole dřívko rozštípnuté tak, aby se skrz vzniklý otvor mohlo provléknouti vřeteno, v proštípí pak upevní kousek vlny. V Gnjilanu užívají obyčejně, červené vlny nebo i červené niti, nemají-li vlny po ruce, kdežto jinde není nutným požadavkem, aby barva byla červená. Jest zřejmé, že hlavním předmětem při celém výkonu jest především sám materiál vlny. Vlna bývá pokládána za apotropaion, zvláště ve starověkém světě byla ji přiřknuta v tomto směru důležitá úloha, červená barva pak jen zvyšuje její úči-^ nek anebo nahrazuje účinek vlny.4e)


42) Srovn. E. Wunderlich: Bedeutung d. roten Farbe, s. 25. 43) Rantasalo: Ackerbau .HL, s. 15.
44) K. Světlá: Nemodlenec (Prahä 1900), s. 71; Jitřenka XXIII., s. 85.
45) Wisla IV., s. 869; Zeitschrift f. ö. V. XVII., s. 149.
46) Srp. Etn. Zborník XVI., s. 259. — O významu vlny v antickém světě-, srovn. J. Pley: De lanae in antiquorum ritihus usu... Belig.-gesch. Versuche: u. Vorarbeiten XI., 2.

Předchozí   Následující