str. 312
grafických dat podáva tu -autor i soupis jejich známeho .a ověřeného díla v oblasti severozápadních Čech, spadajícího do let 1713—1729. Také Hönig-schmid mohl zjistiti z písemných pramenů autora jedinečného barokního zařízení a výzdoby interiéru (zejména hlavního oltáře) farního kostela v Novém Sedle u, Žatce, kterým byl sochař a řezbár Jan Václav Grauer (Krauer) a jeho dílna. Zařízení pochází z let 1737—1746. Konečně Kühn zabývá se popisem restaurace sgrafitové výzdoby domu čp. 29 v Prachaticích (rest. r. 1929) a podává ikonografický a stylový rozbor sgrafit. Steif určuje podle vlastního portretu malířova ve scéně Narození Krista freskové obrazy v křížové chodbě olomouckého dómu jako dílo augšpurského malíře Jörg Breua st. (kolem r. 1504). Suidův příspěvek týká se rozboru a datování (mezi 1420—1430) čtyř tabulových obrazů křídel skládacího oltáře ze zámecké kaple v Hlavnici, nyní v Zemském museu v Opavě. V pečlivě vypraveném sborníku podařilo se tedy pořadateli K. Černohorskému sou-střediti velmi cenné příspěvky k dějinám, drobného i monumentálního umění. St. F. Svoboda.
Pí. N. M e 1 j n i k o v a - P a p o u š k o v á vytiskla v časopise „Volja Rosii", 1931, sv. I.—II., str. 85—98 pojednaní O českých a slovenských obrazech na skle.
J. F. Hruška: Na hyjtě. Druhá kniha chodských pohádek. Česko-slovanská tiskárna s. a., str. 119.
Jest to nový otisk sbírky, vydané roku 1920 nákladem A. Černého v Praze. Viz NVČ. XIV., 103—1Ö9. Byla brzy rozprodána a zasloužilý vypra-vovatel získal si zajisté přízně všech, kdož hy chtěli míti celou jeho trojdílnou sbírku. Nové jsou tu' jen ilustrace od umělce, „který konal studie na Chodsku samém", totiž od Bohumila Krsa, který již ilustroval první svazek, vydaný v Praze 1917, a druhé rozmnožené vydání z r. 1923. Těmto starším ilustracím dali bychom přednost. jpa.
V 1. seš. IV. roč. Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde vytiskl Fr. J. Beranek „Příspěvek k otázce o lidové paměti" (str. 21—24). Připomíná, jak jeho babička Mat. Ježková v Břeclavi, písma znalá, přesně zachovala v paměti události celých tří set let a podává vypravování otcovo a vůbec svých předků týmiž slovy, lišíc své vlastní zážitky od vypravování dědečkových i babiččiných od toho, co vyčtla z knih. Podává vzpomínky předků svých jako vlastní zážitky, nikoliv jako sdělení z druhé nebo třetí ruky. Jeliltož se velmi často vyslovují pochybnosti, že by paměť lidová mohla zachovávati vypravování zašlých pokolení, jsou takové záznamy velmi důležité. Vyslovujeme též přání, aby se také u nás zapisovaly vzpomínky takových lidí, vznikajících vzácnou pamětí; mohly hy se se slovy p. Beránkovými líčiti dějiny světové v zrcadle duše lidové, a získa ti důležité příspěvky k psychologii lidové. I dějiny lidových podání by tu nemálo získaly. jpa.
Ředitel Basil Macalík uveřejnil ve Sborníku Československé akademie zemědělské (VI. 1931, 303—339) studii Dějiny mlékařství na Hané. Práci rozdělil ve dvě části: o mlékařství starodávném a o novodobém. V části prvé shledáváme se s mnohým detailem důležitým pro studium tohoto lidového zaměstnání i e leckterým zajímavým názvem. Na konec své práce připojuje autor stať Zvyky a pověry při mlékařství. Něco z materiálu tu uveřejněného je přejato z Bartoše a Vyhlídala, mnoho však je nově získáno autorovou akcí dotazníkovou. Hojné obrázky nářadí a nádob, kdysi užívaných, textu velmi prospívají. Ferd. Pátek.
|
|
