V sousedství tvrdonské chalupy zbudován byl Horácký grunt (viz jeho vyobrazení na str. 208.). Zbudován byl podle návrhu architekta K. Kříženeckého. Vnitřní zařízení s osvědčenou znalostí věci provedla do všech podrobností pí. Vlasta Pittnerová, známá spisovatelka obrázků národopisných ze Ždárských hor, kteráž také podala, do Světozora 1895, str. 369 obšírnou zprávu o tomto Horáckém gruntě na výstavě. Dovolujeme si odkázati ku věcnému a zajímavému článku tomuto, abychom mohli pokračovati v obchůzce, která nás ještě po NVČ. očekává. Vyobrazení na str. 209. a na str. 210. dobře doplňují popis onen ukázkami, jak byla zřízena seknice v Horáckém gruntě. Na str. 210. vyobrazen je roh s „koutní halmárkou* a stolem, na levo vedle květované truhly postel s nebesy. Na vyobrazení na str. 209. znázorněna část seknice s pekárnou, kamna s ne-polívanými kachlíky, natřenými bílou hlinkou, a s krbem hliněným,, zeleně polévaným („kobzul") s letopočtem 1829.

Než odejdeme z Horáckého gruntu, podíváme se ještě do světnice na výměnku, kde tetička Márija Luzná z Nové Vsi od Uh. Hradiště „píše mustry" na kraslicích. Jak — o tom zase není třeba našemu čtenářstvu široce psáti, když se mohou toho dočísti v článku-zvláštním „Hotovení kraslic" od V. Pittnerové v Č. Lidu 17. 515—517> Pro památku jen dodatečně připojujeme vyobrazení tetičky Luzné,, jak je právě pohřížena v pilnou práci (str. 211.).

Od Horáckého gruntu postupujeme k sousednímu Hanáckému gruntu (viz vyobrazení na str. 212.). Výstavní tento grunt byl zbudován od architekta Ant. Makovce podle gruntu v Cholině u Litovle č. 8, tedy podle téhož stavení, ktdré zevrubně čtenářstvu česk. Lidu vylíčil a vyobrazil již ve II. ročníku českého Lidu V. Houdek v důkladné monografii o hanáckém gruntě, popisuje obšírně jeho stavbu a zařízení. Vysvítá z uvedeného, že opět stačí odkázati jen k znamenité studii Houdkové, která úplně poučí také o výstavním gruntě (viz u Houdka hlavně část, týkající se onoho gruntu v Cholině).

(Pokračování.)