O naši světské písni lidové.

Písně, které uvésti lze na základní typ Ach, není tu EN. 10-nebo Jetelka, jetelka EN. 218., poskytly nám1) sice velmi zejímavý a poučný příklad o životním ruchu našeho zpěvá lidového a o vzájemné souvislosti a závislosti jeho plodů, ale prese všechnu bohatost písňového materiálu, jenž do skupiny té spadá, byl to přece jenom příklad velice jednoduchý. Běželo o jediný typ hudební, neboť všechny nápěvy měly tutéž celkovou stavbu a srovnávaly se též co do obrysů melodických, tak že mezi oněmi třemi menšími skupinami, v něž nápěvy ty se dělí, není rozdílů podstatnějších. A co textů se týká, shledali jsme také jen nemnoho základních mvšiének básnických, jež tak hojně rozvíjely se v četné varianty, že jen několik málo písní dle nápěvů těch zpívaných texty svými staví se mimo ovzduší oněch myšlének.

Mám-li však s dostatečnou zřetelností a přesvědčivostí vyložiti methodu, která nejen že vedla k povšechnému názoru o lidové písni, jejž jsem přednesl v I. ročníku tohoto časopisu, nýbrž dle mínění mého také jedině sloužiti může za základ pravé historii našich nápěvů lidových, musím tento, řekl bych: ideálně jednoduchý a průhledný příklad doplniti jiným, obsáhlejším a složitějším, tudíž i obtížnějším a na první pohled také záhadnějším. Zvolil jsem k tomu řadu písní, které nelze pokládati ani za přímé potomstvo jediného typu prvotního, poněvadž veliká rozmanitost hudební a básnická nutí nás předpokládati již více než jediný pramen, ani zase za výtvory jediného období, poněvadž zejména rhythmus a stavba nápěvů zjevně poukazuje k tak rozličným stupňům rozvoje, že nad jiné hodí se k objasnění historického rozvoje písní našich po stránce hudební. Hojnost materiálu, jejž nám podávají sápěvy i texty sem patřící, jest ovšem tak značná, že by rozbor podrobný a úplný, o nějž pokusil jsem se při typa Ach, není tu, alespoň co do textů nabyl rozměrů přílišných. Nezbývá tudíž, než zvoliti způsob výkladu sumarnější a také poněkud jiný: do popředí postavíme právě onen zřetel historický a počneme nápěvy stavby nejprostší, postupujíce pak nenáhle k útvarům složitějším, bohatším, vyvinutějším.

Pozorujme nejprve následujících devět nápěvů. — Jsou třířádkové, t. j. skladují se ze tří oddílů, jichž každému odpovídá