kmoter bývá, „vystřelí-li někdo starým hrncem1. Na cestě jdou mužští spolu několik kroků napřed, ženské s křtěncem vzadu. Po vykonaném obřadě bývá, jsou-li krtiny přespolní, zastávka v hospodě. Přicházejíce domů pozdravují kmotry za=e křesťansky a kmotra odevzdává dítě matce připomínajíc: „Vodne3li jsme vám pohana, ičko přinášíme křesťana", a přeje znova, aby dítě prospívalo a rostlo ke cti a slávě Boží. Rozvinujíc dítě nalézá matka „závazek", peníz v obrázku, obyčejně patrona křtěncova zabalený. První děti přinášejí si ze křtu jména po „kmotrách". A podle názoru Chodů mívá dítě nejen jméno po kmotrovi, nýbrž rádo se i „po kmotrovi tuhne", t. j. zdědí jeho vlastnosti dobré i zlé. Potom nastává hodování, buď chudší, třeba zase jen o chlebě a pivě — v tom případě však ještě celé kmotrovstvo jednou se sejde na důkladnou hostinu až po „houvodě" — nebo je hned hostina celá. Celkem lze totiž ve zvyklostech chodských o křtinovém hodování rozeznávati dvojí způsob: buď slaví se hned v den křtění důkladné krtiny, nebo pu návratu z kostela jen něco málo se pojí a popije, hodování se odloží, až bude matka zdráva, aby sama vařila a připravovala, a to bývalo obyčejně tu neděli po úvodě, který býval už k tomu konci schválně v sobotu. Tak to zařazovali a zařizují hlavně v domácnostech, kde není dosti schopných ženských rukou.

Při hlavní hostině, ať je už o krtinách — „krtiny" — ať po úvodu — „panket" — bývá už jistý, zvykem ustálený jídelní lístek, zejména je ještě na stole polé?ka s nudlemi, křen (omáčka křenová smetanová) s hovězím masem a vařenými buchtami (kynuté knedlíky), kaše (za stará plenová, nyní jakákoliv, někdy i s hrozinkami). Obyčejně bývá ještě druhá omáčka — „zavostřelá" — „z vosrdí". Na bohatším stole předkládá se ještě zelí s hovězím masem, vařeným v něm, pečeně vepřová nebo telecí a „bublinky" (drobné šišky jako vlaaké ořechy) v švestkové omáčce. Na konec přinášejí šišky a „listy" (na másle smažené). Koláče bývají jen někde a to už spíše „na vejsluhu". A uměli si staří Chodové při takovém stole kinotrovském poseděti: dosti často rozcházeli prý se šťastní „kmotrojci" až v pondělí ráno. Zajímavo je, že jídelní list, jak jej zařídily kmotry jedny, musí se druhými při splácení služby kmotrovské přísně zachovati. Každé zanedbání pokládá se za urážku. Když odcházejí kmotry ze krtin, dostane se kmotře „vejsluby" hlavní; na prázdnou mísu po mouce narovnají jí tam šišek stádo, a je li koláč, nechybí také. Jsou-li krtiny chudé zůstane kmotřina mísa u křtěnce až do „panketu"; prázdná domů nesmí.

Byly-li krtiny bohaté, bývá panket chudší. Na takovém bývá obyčejně jen chléb s tvarohem, po případě s máslem a tvarohem a spařené rohlíky mastěné a sypané perníkem, a chléb a pivo. Takovému chudšímu panketu říkávají „hody".