Dopisy V. Krolmusa V. Hankovi.

Důslojný příteli!

Čísla Světozoru a Květů, kteráž mi schází, ku ztrátě- jsou přišla, nevím kde, všecko jsem přehledal, ale nikde žádného nenajda. Může býti, žeť jste mi je ráčili poslati, však vždy času nemám je dle pořádku srovnati a složiti, čísti ani prohlédati, když učitelem, zahradníkem, hospodářem a pastýřem býti musím. Může býti, žeť některá Nra. v domě P. patrona zůstala, některá za poslicí, některá půjčkou atd. Račte mi poznamenati vše, což jsem až posud za spisy dlužen, vděčností odešli Vaší Laskavosti peníze. Noviny ani Včela se našim čtenářům nelíbí; protož můj učitel Smrt a Sládek ničehož mi neohlásil, s kterými jsem je držel, na ně nepřed-platil a tudy je nedostávám. V Cechách co se stane, málo kdy prý co tam stojí, povídek, hádanek a j. v., což se lidu líbí,- málo prý mívá. Proč si nevezme f ????????, f Hýbla a Tomsu za příklad. Já myslím přece, jestli bych leden 1835 obdržel, pro literaturu je bráti.*)

Jáť jsem 19. ledna r. t. své vyjádření s 31 přílohami ku slav. konsistoři, aby se přesvědčila, což jsem až potud na vinici Páně dobrého způsobil, poschválném poslal, aby slav. konsistoř obé praesentace Pod-moklské zrušila a dokonalého muže tam ustanovila, žeť by se jedna i druhá strana, kterouž Provisor s P. Vikářem rozdvojil najmutými ne-pokojníky. Ale tak slav. konsistoř provisora 9. ledna r. t. za učitele ustanovila, který se již ženiti bude, a tudy druhou stranu s tím jen popudila, tak že ani k ukrocení nejsou. Pro mne ať si činí, co chtějí, jen ať mi pokoj dají; ale tak jak nahlížím, pt. P. Vikář je všecky proti mně popuzuje, aby mne celá osada žalovala, což cele ona učiniti nechtěla ani učiniti nemůže, nebo se jim vše na vlas dle předpisu činí. Žádal jsem strany mne nestrannou kommissí, nevíra, jestli hlasu mého slav. konsistoř1 uslyší; nebo co si tito lidé darební, někteří jen co se podplatiti dali, dovolují, jakých lží a podvodů, toť jest neslýcháno. Kdybych přej na fury pravdy měl, pt. P. vikář jim pravil, žeť padnouti musím, a oni samých lží, žeť se jim ničehož státi nemůže. Smějí se a dí : My jsme na pokoutnou praesentaci a lže, černáním a špiněním faráře lid svedli, vyhráli; nyní ještě musíme faráře svrhnouti, vykvitirovati, nejdřív ale počerniti,