pak již' bylo milo poslouchati a potlesku po každém výstupu bylo hojnost.

Po besedě k šesté hodině ubíral se zase hlavni průvod slavnostní za zvuku hudby a střelby nazpět k Boleslavi. Mládež odebrala se do hospody k taneční zábavě. Jiní se vraceli domů a mnozí čekali u sklenice, až bude večerní chládek, pak že půjdou. O slavnosti dlouho se po okolí vypravovalo a kdo o Krolmusovi dříve ne-veděJ, nyní se teprve dozvěděl, kdo byl a co činil. Mnozí však jej znali osobně a dobře se pamatovali, vypravujíce o něm. Noviny také o tom nemlčely. Že byl krásný, slunečný den, slavnost se nad očekávání zdařila. Mnoho vzácných osob, jichž jsme se ani nenadali, z blízka i ze vzdáli navštívilo ji. I také stařičká hospodyně Krolmusova z Prahy přijela se na tu oslavu podívat. Aby našinci, kteří zde o slavnosti nebyli, neb býti nemohli, viděli, jaké jest to Krolmusovo rodiště, bývalá škola Březinská, vykreslil jsem domek a poslal jej do tehdejšího obrázkového listu Rodinná Kronika, kdež byl vyobrazen v čísle 26. roku 1864.

Po slavnosti ze zahrady divadlo neb besednice přeneseno do hospody a než to odstěhovali nazpět do Sudoměře, uspořádal tam Vaněk ještě jednu besedu, při níž dcerky Březinské opět deklamovaly, okolní páni učitelové zpívali a hudba hrála kousky vybrané, což bylo jako ohlas neb ozvěna domácí po předešlé slavnosti. Výnos, který z besedy zbyl, použil k zakoupení knih pro školu Bře-zinskou, a knihovna nazvána »Knihovnou Krolmusovou«. Do knihovny dal první knihu Dlouhý, totiž svůj rukopis: »Popsání a průběh slavnosti Odhalení památné desky na rodišti P. Vác. Krol-musa v Březince, dne 4. září 1864. vykonané. Napsal V. Dlouhý.«

Dva roky později i. 1866, když Prušáci do Čech vtrhli, přitáhli až k Bělé, kdež si před městem zařídili rozsáhlé ležení neb tábor a odtud do města i do okolí vycházeli drancovat. V ten čas, 29. června o svátku sv. Petra a Pavla byla v Březince pouť. Prušáci tam přitáhli také na pouť. Vrazili do hospody i do okolních stavení a bez pobídky brali, kde co bylo, koláče, chleba, maso, vejce, v hospodě vypili piva a kořalky, co jen nalezli, polapali drůbež a husy, pak vyvedli z několika chlévů sedm nejlepších kusů dobytka a hnali je do svého ležení ke Bělé. Když přišli ke Krohnu-sovu domku a tam spatřili skvělou desku se zlatými slovy, ptali se kohosi, kdo v tom prostém domku ostává, že má tak skvostnou firmu? Dostali odpověď, toť že jest nápis, že se tu narodil jeden znamenitý muž, jménem Krolmus. Prušáci nechali Krolmusův domek s pokojem a odtáhli dále.

Podobizny Krolmusovy, kterou mě on sám posledně obdařil, také jsme potřebovali r. 1881, když byl sňatek korunního prince Rudolfa se Štěpánkou. Chystali jim z našich krajin rozličné dárky. Naše Boleslavsko se ustanovilo, že daruje skvostnou knihu »Bo-