str. 92
V pátek naše hody,
úkrop studené vody,
se vším špatná ztrava.
kyselice, šťáva,
Budu ryby,
nelze chyby,
v Dunaji, v moři,
lepší než úhoři!
|
Podrobně obíral se studiem kyselic staročeských i slovanských L. z Rittersberka. Jména leckterá z nich známe, ale jejich úpravu a chuť bude moci laskavý čtoucí po přečtení této stati okusiti.
Slavný rod slovanských kyselých polívek, čili kyselic rozpadává se na několik druhů, jakož jsou v Polsku: kvas, kapusniak, baršč, mašlanka, šlivianka, jablčanka atd. Poslední již poněkud stojí uprostřed mezi kyselými a sladkými polívkami, podle toho, jak domácí paní více neb méně s cukrem hospodaří. Králem a korunou všech druhů tohoto rodu možná nazvati proslulý »cholo-dziec«, kteréžto jméno jest složeno z maloruského i polského jazyka, neboť v prvním mělo by se říci: cholodec, a v druhém: chlodziec, a po česku by to znělo: chládec. Podle vzoru Mickiewiczo-va v Panu Tadeáši oslavuje r. 1847 L. z Eittersberka toto národní jídlo polské:
Ne mlíčná to dráha, ježto tekla
Hvězdoleskná z prsou Junonských,
Ne rubáš to sněžný, jímž povlekla
Příroda vrch Tater skalnatých:
Smetana to z krav podolských mlíka,
Led schovaný z polského rybníka.
A jak mořské oko se prostírá
V lůně husobílých ledovců,
Tak ze smetany na tebe zírá
Hejno okurkových kotoučů,
A jak zeleňounká pavučina
Na vše strany kopr se rozpíná.
Kuří křídlo klobásky objímá,
Pod krovem pečeně telecí,
Tlustá šunka na dně samém dřímá,
Račí ocas panensky se rdí;
Když to všecko do vnitřka ti padne,
Mráz sibiřský celým břichem vládne.
|
Cholodziec se jí, aby žaludek ochladil, jakž již název ukazuje, a tedy hlavně za parných letních dnů se připravuje. Hlavní jeho částky jsou kyselá smetana, led, v němžto se smetana omraží, rozkrájené okurky, všelijaké maso, račí ocásky atd. Zdali by to každému západoevropskému žaludku ke zdraví sloužilo, pochybuji. Po-
|
