se pokojně, klidně na 24 ročníky, jak tu stojí v Alšových vazbách přede mnou v pracovně mojí. Nelze jich setříti s povrchu zemského ... Tak tu stojí řada slušná, svědčí němě a přece tak výmluvně, hlasitě... Ještě jednou takové řady již se bohužel

nedočkám, to s teskností vím,------ale pokud stačím, s radostí ve

službách milovaného lidu československého a jeho jmenovce v mém vědeckém snažení, Českého Lidu, setrvám rád a do konce.

Potěšilo mne na schůzi při Sjezdu národopisných pracovníků v Praze o letnicích 1924 (kam jsem byl pozván k přednášce, která bude tištěna v publikacích Sjezdu a kteréž částečně tu používám v dalším), kdy předseda schůze řed. J. Kopáč z Humpolce srdečně mě uvítal, zalichotil a přihlásil se s četnými přítomnými, kteří provázeli projev ten bouřlivým souhlasným potleskem, za moje žáky a stoupence, které jsem si jako spolupracovníky Českého Lidu odchoval a kteří do oživlého Českého Lidu rádi se zase hlásí jako upřímní moji osobní přátelé a neúnavní druzi ve stejné práci...

Na schůzi té jsem dokazoval, že dnes je rozdílné hledisko proti stanovisku, s jakého jsem Český Lid zahájil před 33 léty a jak dnes musím (a se mnou i moji druzi a spolupracoÝníci) sleviti a změniti jeho program, rozšířený a vhodně přizpůsobený nynějším, poválečným poměrům. Dnes nestačí heslo studia národopisného, lidovědného (etnografického, folkloristického). Známo, co značí anglický název »folklore«, nedlouho zdomácnělý také v naší české vědecké práci. Historii a vznik názvu objasnil jsem v Českém Lidu několikráte. Značí to: nikoli věda, vědění o lidu (folk-lore), nýbrž to, co lid ví, lidové vědění a umění. Dnes lámou si hlavu učení i neučení, leckdy i pod vlivem politického třídění stran, co vlastně znamená folk, lid?! Proto při dnešním rozšířeném, pojmu rozlišují odborníci v Anglii studium lidu (folk) vůbec (rozumí se tím slovem nejen lid venkovský, než i lidé, třeba mimo města žijící, v továrnách, v technických službách, lid řemeslný, živnostníci atd.) a lid selský, venkovský skutečný. Dnes říkáme: zemědělci s družinou svých pomocníků. Proto rozlišují Angličané dnes od bývalého pojmenování Folk-lore — Eural (vesnický, venkovský) Loře. Proto (srv. naše školní sborníěky vlastivědné, národopisné, jejichž výčet a program vysvětlil Rud. Šimek v Českém Lidu XXIV.) stará se anglická vláda a věda o soustavné, horlivé sbírání látky národopisné po vesnicích od žáků obecných i vyšších škol, vedením učitelstva, zasvěceného do studia národopisného a vlastivědného, hlavně do studia kulturních přežitků. Vydává návody (schémata) ke sběru, na př. (mám před sebou knížky): Scheme for the Collection of Rural Loře of Wales, London, 1920, s praktickými dotazníky a zvláštní mapou pro žáky a studenty sbě-