potom různé zvyky, zejména obžinky se zpěvy (Zarieč), kdy ženci přinesou věnec z klasů hospodáři, fašiangy a sedliacka (tance) od účastníků z Hámrů, vynášení »Kyselice« a donášení »Lesoly« (Vajnory), Vyhadzovanie, tanec (Kochanovce), Zanášení Moreny, Chodenie s »Turoňom« (Čičmany), velice krásný tanec »Slovenská« (Čataj), Křísení jara (Vajnory), svatba atd.

Strážnické slavnosti. Sdružení přátel lidového umění a rázu Slováků v Uh. Hradišti (jehož záslužnou činnost Český Lid bedlivě a soustavně stopuje) pořádalo dne 15. srpna ve Strážnici na Moravě velkou národní slavnost, při níž provedena byla »Dožatá« s hudebními a zpěvními zápasy po starobylém strážnickém zvyku. Hudební zápasy byly ve Strážnici provedeny po dlouhé době opět v nebývalém rozsahu a rozděleny byly na zápasy -starodáv-nj'ch »muzik«, gajdošů, nejlepších zpěvákii a tanečníků. K účasti na zápasech přihlásily se starodávné lidové »muziky«: myjavská, velecká, strážnická a mimo to i »muzika« hudebního odboru Sdružení přátel lidového umění. Z gajdošů (dudáků) přihlášen slařičký Jan Brída ze Gbel na Slovensku, Hrbáč z Velké a Pří-kfjzký z Lužic mimo jiné. Zpěvních zápasů účastnila se celá řada obcí, mezi nimi hlavně Velká, Hrubá Vrbka, Petrov a jiné dědiny strážnického okresu. Z tanců předvedeny byly na zápasech »danaje« (Strážnice a Petrov), »sedláčka«, »kolo« a »žabská« (Velká a Hrubá Vrbka), »jatelinka« a »hruška« (Staré Město), »verbuňk« (Lužice a Moravská Nová Ves), jakož i »odzemek«, který tančili nejlepší tanečníci všech skupin. Strážnické okolí přihlásilo se neobvyklým množstvím mládeže, samozřejmě vesměs v národních krojích, s vlastními plechovými »muzikami«. Tato ostatní mládež z okolí předvedla rovněž své starobylé národní tance. Pro každého, kdo se zajímá o lidovou kulturu Moravského Slovenska, byly strážnické slavnosti příležitostí k tomu, aby v přirozeném prostředí sám se přesvědčil o tom, pokud lidový zpěv, hudba a tanec dosud žijí, a že mezi mládeží vzrůstá snaha tento pěkný odkaz minulosti zachovati v neztenčené míře i dobám příštím.

Staročeské obžinky na Vyšehradě. Dne 8. srpna vypravili vyšehradští Baráčníci »Staročeské obžinky«, jak bývávaly za starých časů. Na Pankráci proti kostelíčku bylo živo. Hrála tu vesnická hudba a pole oživlo radovánkami, zde se soustředili žnečky a ženci v družném tanci. Pak přijely baráčnické jízdy s vozy a mnoha hostmi a deputacemi, jakož i »pantáta« a »panímáma« (manželé Kudrnovi ze Smíchova). Jedna žnečka promluvila k nim podle starodávného zvyku a pantáta s panímámou jí poděkovali. Panímáma potom jim rozdala vdolky a nabídla rosolky. Po tomto aktu se seřadil průvod, který budil pozornost. Napřed