Fůru a plat od sbírání, srazíc, mohlo by nájemníku čistého u-žitku 200 zl. vynášeti. Taková vajíčka také pro mladé kanáry a jiné mladé ptáky se potřebují. Suší se, aby se dala dlouho zachovati. Pro ty, kteří by se se sbíráním těch vajíček živili, mohly by býti domky, jako pro jiné nádeníky staveny, a jiný by nemusil býti k tomu připuštěn, aby ti mohli živi býti. Myslivci a hajní by měli o všech brabeništích věděti a je vykázati, kterého času brabenci nejvíce vajíček mají a kdy se tehdy sbírati mají a k potřebě nejlepší jsou.

Dnes chutě se pousmějeme, jak vyzrál Světecký na hostitele, který chtěl šiditi hosti masem kočičím, vlčím nebo liščím místo zajíce. Podává výstrahu a návod, abys nejedl místo pečeného zajíce lišku, kočku nebo1 jiné zvíře (29). Zkouška docela nevinná, ale Světecký varuje dále, jak se prozradí i ten hospodář, který by o výstraze věděl a uměle by jjié zvíře, na pekáči opatřoval ocasem zaječím, podle něhož se zajíc na hostině prý pozná: Stává se mnohdy krátě, že mnohý hospodář, aby sobě a hostům špás učinil, na místě zajíce lišku, kočku, vlka neboi jiné, k jídlu neobyčejné zvíře upéci a na stůl dá. Toho a výsměchu nebo i také zošklivení abys se vystříhal, věz, že zajíce poznáš po jeho malém a tenkém ocásku. Ostatní pak svrchu psaná zvířata mají tlusté a dlouhé ocasy. Stává se pak i také, že ocasy z těch zvířat se uříznou a buďto žádné ocasy že se nezanechávají anebo zaječí ocásky že se prestrčí, přišijou nebo přišpendlí. Což snadno, když se pozor dá, spatřiti se může. Protož pozoruje to, posměchu, že hloupý jseš a zvěř neznáš, ujíti můžeš!

Se zálibou a někde až labužnicky popisuje Světecký tehdejší kuchyni českou, lidovou i panskou. Jeho záznamy jsou důležité i pro dějiny řeči české a poskytují bohatoxi zásobu pro tehdejší slovník hlavně lidové mluvy české. Pilně si totiž všímá a dotazuje se, jak lid nazývá jednotlivé krmě. Na př.: Syrovátka, to jest ona voda, která po dělání sejra zůstane, jmenuje se okolo Třeboně cabalka. Tvaroh s putrem neb čerstvým máslem, ko-prem nebo s vošlejchem smíchaný, jmenujeme tady rozhuda. Huba, uši, nohy od zvěři neb svinského dobytka, nebo od dobytka hovězího z rosola nebo do rosola vařené jmenujeme zde huspenina. Drůbek od husy, kachny, jmenuje se v kraji Králo-hradeckém kaltoun. Šťáva nebo máselná kaše, co po vyvaření másla na dně zůstává, jmenuje se rantoš nebo rantuška (497).

Zkušenosti Světeckého z chovu dobytka na knížecích Schwarzenberských panstvích tu pomíjíme. Jsou to hospodářské návrhy na zlepšení výnosu z kravínů a ovčínů, z koníren a hřebčinoů atd. Zajímají nás jeho drobme návody, čerpané z hospodaření selského, z Bechyňského kraje, aby byla kráva uži-