ušlechtilý, hezoučký. Jen k němu běžte, honem pospěšte, pacholátka i vy děvčátka, k navštívení toho děťátka. Jeníčku s Aničkou, běž brzy, snad vás ta cestička nesmrzí. Hrbatý Jiřík vzal Lidušku, chtíc nést Ježíškovi podušku. Tam ji chce matičce darovat, by mohla Ježíška odívat. Poldík se třese, kolébku nese, Evička ji pěkně ustele. Jen se k tomu mějte vesele. Havel běží s troubou pastusi, a Lucii to s ní pěkně sluší. Nesla kus medu, padla na ledu, rozbi'a hrneček, naříká, Havel jí jak šelma utíká. Adámek tam přivlek housličky, jak spatřil ty krásné jesličky. Hned začal hráti, poskakovati. Dzub, dzub, dzub, tam bylo skákání až do samého svítání. Já tam při tom tanci též byl, celý boty jsem si rozbil. Nyní jdu žebrat, chci jiné zjednat. Dejte mi koledy, prosím vás, vždyť vám to zaplatí Pán Bůh zas na onom světě, v zimě i v létě. Nebeský Ježíšku, tys Panem, dej ž se nám tnm dostat všem. Amen. Pochválen buď Ježíš Kristus. (Hamrlík, Voltyně.)

Já jsem přišel k vám, povědíti vám, že už je dnes koleda; kdo pak mi co dá1?! Kdo mi nedá nic, ten je z Nezdvořic. Já se na něj zamračím a jako pes zavrčím, půjdu odtad pryč. (Zpívalo se na Milevsku jako: »Když jsem plela len.«)

Ko^dy, jež podle sdělení pí H. v Sepekově provozoval na kruchtě v Chrášťanech as před 50 lety p. řídící Samolovský, sám některé části zpívaje silným basem. Úryvky bez nápěvů, jež neznámy. Já, pastýř malého stáda, Ježíškovi beránka dává. A já taky dám Ježíšku na kasičku trochu mouky. Učitel: Náš mistře, vstaň bystře! Mistr: Celej den jsem v práci byl, tuze pilně lopotil, nyní, když mám odpočinout, ty mně nedáš spát. Všichni:

V Betlémě se svítí! Učitel: To musí něco znamenat! Ko'eda: A ty, Vašku, vem tu"basu a zvolej tu všecku chasu, ať jí vyřídí: aby vzala housle, basu a k Betlému se řítí.

Narodil se nám král o půlnoci, který má cďý svět v moci.

V Betlému v jeslech Teží, k němu vůl a oslík běží. K němu pospěš si medle, Honzíčku, aspoň mu dones ovčí kůžičku. Zahřej to krásné dítě, aby nezmrzli v bytě. Františku, vem své kamarády, budeme tomu děťátku hráti. Tomášku, ty vem buben, ať není dítě smutné. Františku, ty zas na fagot pískej! Martinku, zase hodně na cimbál třískej! Dorota bosa vajíčka nese, všecka se ubohá zimou třese. Šla přes led po rybníce, potloukla se velice. Mařenka pomalu jde za ní taky, nese v šátečku mastné oplatky. Nechce po Jedu běžet, když vidí Dorotu ležet. Kačenka zase nese v nůši dvě husy, ale ty byly kusy. Cecila se, jí směje, na varhany hraje. Lucie pláče, že pozdě přijde, bojí se, jestli bita nebude. Neměla žádné dary, jen dvě kuřátka malý. Již se všichni k Betlému sešli, která co měla, dary přinesly. Přijmi to.