Nedáte-li po měchurce, dejte po jablíčku, nedáte-li po jablíčku,, dejte po oříšku.— Za dveřma stojím, Boha se bojím, pes na mne vrčí, kapsa se krčí, že mi do ní hospodyně něco strčí. (Jeřábek, Milevsko.)

Vzhůru, dolů pastuškové, povím vám, že se nám narodil Kristus Pán. Včera se nám milej Bůh narodil, dneska s námi po koledě pochodil. Chodil s námi od večera celou noc, bérem sobě Pána Boha na pomoc. A ty starý výměnkáři, či čuješ, ty nám svoji koledičku daruješ. Daruješ nám jeden groš nebo dva, Pán Bůh ti to odplať sám. (Skála, Milevsko.)

Já jdu do komory s háčkem, von tam koláček s máčkem. Panímámo, dejte koláče, ať mně mošnička nepláče, jestli pak mně nic nedáte, mou mošničku rozhněváte, vona mně uvandruje,. kdo pak mne živit bude?

Šel jsem na koledu po ránu a domu, hnala mě kuchařka vi~ dlicema z domu. Po schodech běžela, na hubu upadla, byl jsem rád tomu. Před domem házela za mnou kamením. Tu zase ňákej pes, nevím, čí je byl, popad ji za sukni, to byl tanec smutný, až já vám povím. Hodil s ní do strouhy, umáchal jí všecku, vona zas volal hned na děvečku. Děvečka běže1 a, přes kamen upadla just na kuchařku. Tak se v tý strouze dlouho máchaly, čtyři dni pořade šaty své praly. Překrásně voně7y, kudy jenom chodily, lidi pliva1! Jestli pak mně ještě zpívat nedáte, co já vám udělám, to uhlídáte: že hrnec v sednici ani na polici neuhlídáte. Hrnce vám vyvedu za uši z domu. Mísy půdou také za němá k tomu. Pobijú rendlíky malý veliký, uteěem z domu. Na slepice vám pošlu z lesa lišku, ona vám udělá dírek v kožíšku. Nechte vy mne zpívat, já chci koledovat, tu máte zisku.

My jsme přišli k vám, vinšrijeme vám, že se Ježíšek narodil,, zvěstujeme vám. Pantáto s panímámou, já vám přeju šťastné a vese'é svátky, když jsme se jich dočkali, abysme je přečkali s menšími hříchy, větší radostí, abysme se dostali do nebeského království. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. (Hejna, Přeště-nice.)

Já jsem malá panenka, nesu vám novinu, přiběhla jsem z Betléma, je to as hodinu. Pastuškové malí na ďouďátka hráli. Já jsem stála po straně, jen jsem se dívala. Příběh' ke mně Ná-cíček, po>paď mě do kola. A tak se mnou tancoval, co mohl nejvíce, a já jsem si rozbila oba dva střevíce. Urozená paničko, já vás za to prosím, udělte mi koledy, já jít domů nesmím. Pantáta by tuze klel, že střevíčky nemám. A já domů nesmím jít, až si jiné zjednám. (Hlavín, Hrejkovice.)

Nesem vám radostnou novinu, a to velmi šťastnou hodinu. V městě Betlémě leží na seně Ježíšek, děťátko maličký, krásný.