Vešli a zazpívali: »Pos'yšte křesťané...« nebo »Radostná novina ...« nebo »Zvěstujeme vám radost převelmi velikou«. Jeden znicli osovil pak domácí: »Pane měšťane a paní měšťanko«, nebo po případě, byl-li sám měšťan v domácnosti bez paní: »Drahý pane!« a pronesl přání. Za vybrané peníze každým rokem připravil jeden z nich společný oběd pro všechny soudruhy své, až se v hoštění všichni vystřídali. Literaci měli z důchodu klášterního dohromady pouze asi 2 zl 40 kr ročně. Proto si zpěvem vydělávali po domech. S koledováním chodívali po hospodách a dům oá domu, dostávali v jedné domácnosti tak 20—30 kr. Chodívali zpívat též do domácnosti k mrtvole po oba dva večery. Zpívali tam dojímavé písně třeba až do půlnoci. Při tom jim domácí dávali jísti a píti. Písně literátů na koledách po domech. Nezpívali jich ovšem všude stejně, podle toho, jakou kde tušili odměnu. 1. Radostná novina! Poslyštež ji mladí, také staří, v nově se zvěstuje a všem oznamuje 'jasnou tváří. 2, Syn Boží jedinký k vůli Otce, pro naše spasení, ráčil se vtěliti, z Panny naroditi zde na zemi. 3. Jehožto narození jsou svědkové nebeští Anjelé, kterýž zjevili pastýřům v tu chvíli řkouce smč'e: 4. Nebojte se věrní pastuškové, mějte potěšení, dal vám z své milosti, Bůh Syna z výsosti na spasení.

Vánoční vinš literátský. Drahý pane! Doufáme, že nám za zlé míti nebudete z, příchodu našeho. Církev svatá světí památku Páně po celém světě křesťanském. A náš kůr literátský ty svaté písně prozpěvuje1 a příbytek váš navštěvuje. Přejem vám s manželkou a s dítkami a všemi domácími zdraví, štěstí a Boží požehnání, a po vykročení z tohoto města, abychom se všichni v nebeském království shledali. To i vám přejeme z upřímného srdce. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! (Záruba, Milevsko.)

Literátská latina. Literáti všelijak latinu při vánočních koledách vyslovovali, takže hoch literáta D., který s otcem svým na'choru stával, pod7e sluchu píseň jejich »Pange lingua« doma si zpívával a dodnes si to ve svých asi 60 letech pamatuje t^kto od dětství: Pangelingva groliázi, groliazi korporispistérium sanktidyspis precijós, kvin in mundy préctijum. Hjanků bérdo ehtamtum méntum, hjéné jegnum cernují, echtanty kvanty tuch tan túmméntum. Hjeny tóry hjeny tokve, hlauze tuby klacio, santydy de precijoze audytóry is laudácijo.

Na sv. Štěpána chodily dítky koledovat a říkaly: Já jsem malý koledníček, já si k vám jdu pro troníček. Budete-li mně se smát, musíte mi čtyry dát. Já nejedu s vozem, já jedu s károu Pro tu bábu starou. Bába sedí za kamny, vyřizuje kuthany. Pes na ni vrčí, že ji dolů strčí; kohout na ni kokrhá, že jí vlasy otrhá 'kožich roztrhá). — Koleda, koleda z dubce, dejte po měchurce!