»amen«. Kdyby se zpozdil, čarodějnice by jej utloukly. (Sosno-vec, Zahrádka).

Paštika (německý koláč). Dělá se na Štědrý den takto: Zadělají pšeničnou mouku, těsto rozválejí na vale, aby bylo tenké. Pak uválejí z těsta šňůru a položí na těsto křížem a do každé čtvrtiny udělají z nich hvězdu a pomažou ji vejci. Doprostřed koláče z těstových šůur udělají kříž a posázejí hrozinkami. Každou čtvrtinu koláče pomažou: některou vejci, jinou mákem, jinou tvarohem, jinou povidly. Dají koláče péci na pekáč. Pečenou paštiku vyndají a rozkrájejí na čtverečky a na Boží Hod po obědě ji mají za poslední jídlo. K němu přibírají si vařené švestky. Dělávají je také na posvícení, na svatbu, pouť. (Bártů něk, Zbelítov.)

Štědrý večer. Na malém stolku stojí stromek, na němž je všeho dost: cukrovinek, ovoce, skleněné okrasy, papírové řetízky a nasvícené svíčičky. Za oknem v mechu jsou rozestaveny jesličky, u nich hoří svíčky. Všickni domácí modlí se v kleče růženec, a když se jej pomodlí, zasednou k večeři. Otec honem posílá děti jen tak pro něco, aby jim mohl dáti, než přijdou, peníz pod talíř. 'Matka zatím vezme zrcadlo, »dělá zlaté prasátko« a volá: »Děti, pojďte! Je tu zlatý prasátko!« Děti přijdou a chtějí se honem podívati pod talíř, jestli jim dalo pod talíř peníz. Tatínek jim nedá: »Nesmíte až po večeři se dívat pod talíř!« Dětem již jídlo ani nechutná, Nejdříve máme praženou polévku s j ikrami z ryb, potom máme »kubu«. Jest to kaše z krupek, česneku a hub. Hned na to máme lívance a vdolky, namazané syrobem a posypané mákem a patom pískorky a ryby. Pískorky jsou podobny koláčům, jenže nejsou zavinované. Pekou se jen na Štědrý večer. Zadělávají je z bílé pšeničné mouky, zakulatí je jako knedlík, dají je na pekáč do peci a když se upekou, dají je večer na mísu, pomastí je povidly a pak je jedí. Ryby jsou ve »studeném octě«, který dělají takto: do vody zavaří ryby, všeho koření, hrozinky, švestky a velikou část octa. Potom maminka dá každému vánočku, jablka a ořechy. Tatínek rozkrájí vánočku a chleba na kousky a kousek vánočky a chleba donese pumpě a dobytku. Potom ukrojí tolik kousků chleba, kolik je nás; každý si ustanoví, který kus je jeho. Kousky dáme na stoličku a zavoláme na psa. čí kousek pes sežere napřed, ten příští rok umře nebo se ožení podle toho, jak si napřed řeknou. (Lípa, Níkovic.)

Milevští literáti o vánocích. Bývalo jich v Milevsku až devět. Nosívali černé staročeské pláště. Konali na kůru zper bezplatně a proto na prostřední svátek vánoční a dva následující dny chodívali po domech koledovat a přijímali za to odměny.