strčí horní hranu plachty pod vrchní příčku, přehne plachtu přes příčku prostřední, spodní vnější roh plachty zastrčí zubem příčky za boční lať podélnou a vnitřní roh přitáhne, k střednímu žebru buď kolíkem, do otvoru žebra zaraženým, nebo obloučkem skrze žebro pro obě sousední plachty prostrčeným, aneb i železným obrtlíkem, protože se kolíky snadno vyviklávají a vypadávají a plachty odlétají. Hlava hřídele i latě i plachty se natírají dehtem, aby jim déšť tolik neškodil. Křídla jsou na všech svých plachtách označena čísly nebo bílými kolečky s červeným středem, vždy ve směru pohybu.

Plachtami se křídla »zapéřojó lebo vapéřojó«, podle si i y větru. Mlynář nejdříve zarazí brzdou pohyb kola a káže učňovi: »Odhoď mo (větráku) dvě (plachty)!« a učeň vytáhne 2 přední a protější plachty koncové, na př. z »dvojke« a ze »šterke« (z 2. a 4. křídla). Na povel »odhoď štere!« oddělá 4 přední plachty koncové na všech křídlech a »větrák mele bezi sterech«, ßekne-li se: »mele bez koncovéch«, je z křídel odhozeno1 všech 8 plachet koncových — »mele bez děsiti«, jsou odde'ány všecky plachty koncové (8) a 2 přední protější nad nimi — »mele bez dvanácti«, jsou vyňaty všecky plachty koncové (8) a všecky přední hořejší (4) 7- »mele bez štrnácti«, jsou pryč všecky plachty koncové (8), přední hořejší (4) a 2 protější zadní — »mele s práznéma«, jsou vzaty všecky koncové plachty (8) a všecky horní (8) — »mele bez dvóch. šturmovek«, jsou odhozeny všecky plachty spodnejší (16) a 2 protější šturmovky — »mele bez šturmovek«, jsou pryč všecky plachty z křídel, až na vrchní pevné bednění. Takto mění mlynář výplně v křídlech podle síly větru, aby se mírnil let mlýna a kolo se otáčelo stejnou rychlostí. Při velikém větru a prudké bouři odhazuje všecky plachty a mlýn nechává jít a ne-zaráží, protože je lépe, točí-li se křídla, nežli aby mlýn stál a nárazy větru trpěl. Na noc, jestliže se nemele, nebo je-li bezvětří, mlýn se vždycky »odstroi«, všecky plachty se z křídel vytáhnou, složí na zem na sebe a zatíží kameny, aby je vítr nerozházel; také před bouří se mlýn odstrojuje a čelem proti bouři staví. Nemele-li se, staví se křídla do' přímého kříže: +; při křesání anebo při bouřce postaví se křídla šikmo »šrekó«: X.

Vždycky přede žněmi má mlynář »srážko1«, prohlídku křídel, nejsou-li rozbita a u hřídele uhnilá a vydrží-li přes zimu; při srážce je opravuje a uklinuje. Ulomí-li se křídlo při mletí, vytáhne mlynář i protější a mele jen dvěma, jenže nechá v nich vío plachet. Jedno křídlo (žebro s dlahy a laťky) mívá mlynář vždycky v zásobě a za den dovede za zlomené křídlo nasadit náhradní, bez veliké námahy i bez mnohých pomocníků. Má-li se vyměnit celý pár křídel, provlékne se plát, na nějž se celé jedno