meny k dějinám studaneckého kostela od H. Zapala, Fr. Petery, Fr. fiíhy, J. láštného, Fr. Éiba (články původní i pilný soubor starších prací již tištěných). Ze studeneekýeh pranostík a pověr (J. Šarm, od let situdieintskýicb přispěvatel do Č. Lidu, jak to na str. 15. vzpomíná). Vedle příspěvků od H. Háka (Dvě písně tkalců a j.) pěkná snůška: Z bibliografie o Studenci. A. Šorm, Kristus Pán se siv. Petrem v Česikém Podikrkonoší neboli proč ve Lhotě tak divně »patlaj«. J. Klouček: Jak naši sousedé slavili váínoice (nářečím studeneckým). J. Hák: Jak naše babička prodávala máslo a booaimlbary. A. Šorm: Bývalý dřevěný kostel se zvonicí ve Lhotě Zalesní (s obráizky a článků v Č. Lidu XV. a XVII.) íatd. K č. 2. jsou přiloženy sličné obrázky, reprodukce fotografií: Kříž u »Kolbroviých« z rofeu 1774, Straníkův zvon z roku 1590, Kaplička v dolením konci, Ze istudeneckých baráčků, »Po ohni«, Při správě paprsků. Články (Fr. Ěib, J. Štefan, J. Exner, A. Šorm, J. Šorm, J. Kuřák: Haklův větrák na Horce, AI. St. Novák, Z. Klouček atd.) týkají se vesměs Studence v minulosti i přítomnosti. Všecko psáno slohem čistým, srozumitelným, beze slov cizích a novinářských fráizí. A tak tedy na konec: Kdyby všeoky vlastivědné sboirmíčky byly řízeny tak, jako tato Šormova »Vesnice tkalců«, nebylo by třeba, abych si postysko-val, maje k tomu po padesátileté práci v ohoru vlastivědy a kulturní historie české a jako redaktor Českého Lidu plné právo i svatou povinnost, jiak menšina našich vlastivědných sborníků zabočila na scestí svým obsahem, a směrem i úpravou. Redaktor Ant. Šoirm kéž je .vzorem, jak dlužno říditi sborníěeik vlastivědný, má-li splniti úkol stanovený tak pěkně od znalce a miláčka lidu českého, K. V. Raise.

Joseph Zioher, daciteux en medicíne, Étude sur Treněanské Teplice, station thermiosiulfu:reuise et raidioaetive (Tcheco-Slova-quie), Montpiellier, 1925, imprimerie Firmine et Montane, v. 8'1, str. 31, (1). Knihy mají svoje ostudy! Požádalo mne ředitelství Trenčanských Teplic, abych sepsal dějiny lázní taimějšícli.- Podařilo se mi dovésti dějiny Teplic až dlo 12. století. Sestavil jsem kusé zimníky i pak arcihivální «pirávy i od 16. století zevrubné popisy (Jondan z Klauisenburka atd.) a ro'zibotry chemické vod ta-mějších i 'posudky věhlasných lékařův až do století 19. Podařilo se zjistiti, kdo z vynikajících Čechů používali k zotavení a uzdravení těchto lázní. Hotový objednaný rukopis, k tisku úplně upravený, poslal jsem ředitelství Trenčanských Teplic. Po dlouhých oklikách a výnuluivách na dirahotu tisku a značný náklad ředitelství vydání mojí knihy odložikh Vyžádalo si po čase důkladný přehled obsahu v řeči cizí a ukázky a dalo to vše k disposici fcamdidátovi medicíny Josefu Zicherovi v Montpel-lieru, který si zvolil rozpravu o Trenčanských Teplicích za dis-