ré nikdo se neobejde, etice-li rozuměti nejen hranicím slovensko -ruským (jiak síknoimně titul knihy napovídá), nýbrž poznati život lidu slovenského ve všech jeho podrobnostech, nářečích, obyčejích, krojích, stavbách a projevech uměleckých. Kniha Húskova je katechismus vědění o Slovenskíu v minulosti i přítomnosti. Kniha Húskova budiž kiaždému československému inteligentovi (nejen vědeckému odborníkovi), jak Rus hovoří, »kniga nastolila ja,«, kterou by měl hned po ruce vždy a pořád. Redakce shrnuje obsah Húskova 'záslužného díila v ten roizium: »Všeslovanskej myšlienke překázaly a prekážajú hlavne sporné územiila medzi jednotlivými národmi slovanskýma. Treba len uviesť otázku makedonskú a tešínsikú, a spadá sem: i hranica sJoveníäko-ruská, ktoirá od rokov zamestnáva učencov slovanských i neslovanských. Východně Slovensko od rieky Popradu1 až za Uh bolo totižto osadené Ruismi, Slovákmi, Poliafemi, nehovoriac ani o kolonizácii nemeokej a maďarskej. Zvlášť bývalá župa zemplinská {východná časť dnešnej žuipy košickej) 'bola ta!k stmiešainá Rusými a Slovákmi, že bolo ťažko viesť tu národnostnú čiaru. Assimiláciou Rusov medzi Slo-vákimi vyvinul sa na spomenutom území priechodný typ Slo-viakov-rusniakov, o ktorý sa viedol spor, poneváč tento živel, bez vlastného citu. ná