str. 278
vejce sní, a to proto, kdyby někoho blud, t. j. bloudění pojalo, by sobě vzpomněl, s kým vejce jedl. Jakmile sobě vzpomene, hnedle pravou cestu najde. P. P. Kočí.
Na Zelený čtvrtek před výcbadem slunce jdou všichni % domácích i kteří jsou v podruží, modlit se dq zahrady, aby nedostali »zimiei«. Na lačný život sní každý kousek krupice, aby ho neuštknul had. Když se naposledy zvoní při Gloria, třesou stromy, aby bylo bodně ovoce. (Kaplice.) Jinde třesou stromy na Bílou sobotu, když se začne opět zvoniti. Hledí se k tomu, aby se co nejvíce stromy třáslo. Po modlitbě myjí se rosou, aby nedostali čenvené oči, lišej anebo nějakou vyrážku. (Velešín.)
Na Velký pátek chodili dříve s cepy na louky, aby krtek na louce neryl. Dopoledne se zachovává přísný půst, jemuž podléhají starci i trochu větší dítky. Téhož dne seje se hrách. Jest prý dobrý a »sladno«« se vaří. (Velešín.) Před východem slunce v pátek myjí si lidé, nejvíce pohunci a pasky nohy ve hnojnici, aby nedostali »náraz«. Před snídaní, na lačný život dostane každý z domácích trochu kořalky s jidáškem, buď od pekaře koupeným, buď doma upečeným, aby nedostal »studenku čili zimiei«. Aby byl kohout dpo případě dobytek, jako býk a pod.), bujný, dostane »šparek« česneku se skyvkou chleba dříve nežli se pustí slepice z kurníku. Ale není radno tak činiti, neboť kohout je potom příliš bujný a může »sladno« dětem, nebo starým: lidem vyiklovati oči, jak prý to příklady dosvědčují. Na týž den vháněli dříve koně do vody, aby byli zdrávi. (Výheň u Kaplice.) Před východem slunce rozčesá si selka vlasy a vrtí, aby jí nikdo neviděl a tak neučaroval kravám. Potom krávy hodné dojí a selka smadno vrtí. (Kaplice.) J. Zítek.
Místy neopominou na Velký pátek dO' východu slunce, vstávajíce z postele šlápnouti na železo (večer uchystané), aby neměly nohy bolavé Po celý rok. (Eovensko.) Fr. Košťál.
Má-li někdo nezhojitelné rány na těle, má se na Velký pátek do východu slunce venku pomodliti, pak udělati do země důlek a třikráte! doň dechnouti, pozbude jich; nebo hlínu vyhrabanou přehoď třikráte přes hlavu, budeš zdráv. (Chlumecko.)
Fr. Košťál.
Na Velký pátek před východem slunce, jde hospodyně od prahu ku prahu a dřevěnou paličkou uhodí třikrát na každý prah :z ven čí u dveří, říkajíc při toím třikrát ;za sebou: »Hosti bez kostí z toho domu ven!« Tím lze prý vypuditi všecku nemilou havěť z domu. (Chválkovice, Podkrkonoší.) M. Cínertová.
Modlitbičky lidové na Velký pátek, Rámo před slunce východem (někde už na Zelený čtvrtek buď ráno nebo také večer), odeberou se všichni domácí v tichosti na »zelený drn« do sadu ('zaihirady). Zde padnou na kolena a pomodlí se na památku
|
|
