chtěl a svědky přivedl, aby na ni pohleděli, jak by dobře viděla, ona pak řekla: »Nyní mnohem méně, nežli prve, vidím. Pokudž mně oči bolely, mnoho jsem v domě svém viděla; nyní když pravíš, že dobře vidím, z těch věcí prvních zhola žádné nevidím!«

Jeden člověk pro zimu v svém dvoře na předměstí zůstal a tu nejprve ovce jedl, potom kozy, když se pak zima více po-zmáhala, i robotujícím volům, kterýmiž vorával, neodpustil, ale též je pojedl. Vidouce to psi, řekli vaspolek: »Utečme my radši odsud, když hospodář již robotujících volův nsšanuje, kterak pak má nám odpustiti.«

Žena jedna vdova měla slepici, kteráž jí každej den vejce snášela, i domnívala se>, že když by jí více ječmene dávala, že by dvakráte za den měla nést. I rozuměla tak slepice, pak vy-chovávavši se a utlusčí, ani jednoho vejcete snášeti nemohla.

Jeden člověk jsa ukousnutý od psa, obcházeje, hledal sobě lékaře. I trefil jakýs na něho a porozumív, co by hledal, řekl: »O příteli, jestli že chceš zdráv býti, vezmi chleba a setři s ním z rány krev, a dej ji snísti tomu psu, kterýž tebe ukousl.« A on zasmál se tomu a pravil: »Jestli že to učiním, musím od mnohých psův v městě hryzen a kousán býti.«

Dva mládenci, přistoupivše k řezníku, když byl domácími věcmi zaneprázdněný, i vzal jeden z nich kus masa a druhému tovaryši do klína je vložil. I obrátil se řezník, hledal maso. Ten pak, který je vzal, přísahal, že ho nemá a kterýž měl, přísahal, že ho nevzal. Porozuměv lsti a šibalství, řezník řekl: »Ačkoli se přede mnou ukryjete, však tom.ifc.se neschováte, skrze kterého přísaháte.«

Dva majíce k sobě nevoli, do jednoho krámu se spolu plavili, jeden z nich seděl na zadním konci lodi a druhý na předním. Když se pak moře velmi zbouřilo a lodí se pohřížiti měla, kterýž seděl na zadním konci, tázal se marináře (lodníka), který konec prve potune, a když on řekl, že přední, ten jako by mu odlehlo, řekl: »Polovice mně tak těžko nebude, když nejprve svého nepřítele tunouti uhlídám.«

Lékař jaden léčil nemocného. Ten když umřel, pravil lékař k těm, který ho nesli: »Člověk tento, kdyby se byl od vína zdržel a kristirování užívati chtěl, nebyl by umřel,« i slyše to jeden s přístojících, řekl: »Medle měl to prve praviti a ne te-prva, když již nic prospěšno nemůže býti.«

Ptáčník vzav lep a vějice, šel na čižbu. Vida pak jíkavce (ptáka), an na vysokém dřevě sedí, i zpravoval sobě vějice na horu, chtěje jej lapiti, pilně toho hleděl a nevida ještěrky u noh blízko, an spí, našlapal na ní. Kterážto rozhněvavši se, uštipla