str. 76
Tanec o vrkoč neb o věnec. Vrkoč jest upečený (v Mile-tínsku však usmažený) věnec, široký a na kříž propletený, do něhož na vysokých špejlích všeliké lahůdky, na př. pozlacené ořechy, švestky, cukroví, perníkové a jiné napícháno jest. Špejle obváží se širokým fáborem a mezi ně nastrká se zimostrázu, nebo, jak na Opočensku říkají, »kozí brady«, takže se malému lesíku podobá, plnému zlatého ovoce. Takové vrkoče pekou doma matky dcerám svým, aneb i samy holky je strojí,
0 které pak hoši tancují. Každý chlapec vyvolí si totiž některou ze svých známých holek, a vyvede ji ? tanci, uctí jí preclíky a marcipánem a bývá pak za to vrkočem odměněn. Tance při tom provozované v outerý masopustní jsou; »husička, furiant a kocour«. — Kodym: Zábavy nedělní I, str. 351. — Na večer v úterý tropí si hoši z vrkoče již šašky, udělavše sobě z řepy, z brambor a jinak vrkoč. V Miletíně má smažený vrkoč tuto formu: Pruty křížem zapíchnuté jsou z rybí kosti, na kteréž se dotčené lahůdky přivazují. Frant. Štěpánek.
Staročeský svícen. Svícen staročeský jest majetkem musea města Náchoda, jemuž jej daroval Václav Válko, učitel v, Studnici. Svícen ten býval majetkem rodiny Berkovy, jíž náležel hostinec ve Studnici u Náchoda. Týž jest kovářská, rázovitá česká práce, sahající původem svým do konce 17. století a skládá se z těchto hlavních částek: podstavce ve čtverci (11 X 11 cm), který na dřevěnou desku byl přišroubován, stojanu (12 cm), třízubé schránky na fidibusy (7 cm) po obou stranách, českého korunovaného lva, v kapličce stojícího (12 cm), prodlouženého stojanu (5 cm), závitkovými ornamenty po obou stranách a vpředu zdobeného, z loučňáků, po obou stranách v šířce 19 cm, rozepjatých, z koruny (10 cm), říšským jablkem, křížem a různými ornamenty bohaté" zdobené a 14 cm široké, ze dvou loučňáků (12 cm v rozpětí) opět po obou stranách a konečně hruškovitého, velice bohatě ornamentovaného svícnu (14 cm). Činí tudíž výška svícnu tohoto 60 cm a největší rozepjatost 19 cm. Svícnu užívalo se v/ hospodě při větších schůzkách, tedy jen slavnostně a hoří-valy v něm čtyři louče po stranách a nahoře lojové svíce. Dolejší ornament se svými šesti výběžky sloužil za schránku pro zápalky dřevěné i papírové, fidibusy. J. K. Hraše.
Zaříkadla v nemocech na Brnenskú. Na rány a otekliny. Ruka se položí na ránu nebo oteklinu a řekne se: Ve jménu Otce
1 Syna i Ducha sv. Amen. Potom se modlí Otčenáš a Zdrávas a apoštolské vyznání víry. Pak se řekne: K tomu, mi dopomáhej + Pán Bůh + Matka boží + všichni svatí. Amen. — Mrtvé kosti. Když měsíc! jde do úplňku, vyjde se ven (a položí se ruka na tu mrtvou kost, díváme se do měsíce a říkáme: Co vidím,
|
|
