3) Łódkowate czerpaki skandynawskie, rosyjskie i fińskie. (Ryc 9.)

4) Podhalańskie czerpaki o kształcie lejkowatym, zbliżone do typu prehistorycznego (ryc. 7) oraz do form francuskich z Basses Pyrenées.

5) Walcowate czerpaki słowackie (ryc. 2), do których nieco podobne są czerpaki rumuńskie.

6) Huculskie czerpaki, które są jakby mieszaniną form wschodniosłowiańskich (rączka) i rumuńskich (kubek).«

(Ant. Šolta, učitel v Pardubicích, popsal dva kancionály z 18. stol. a nakreslil šest iniciálek z r. 1742, jak v kancionále jsou od Jiříka Krejzleho. Pozn. red.).

Jeden z nich, formátu 16X20 cm, byl dopsán r. 1742. Získán byl při sbírání pro Národopisnou výstavu v některé obci na Pardubicku.

Na titulním listě jest napsáno: Začínají se zpěvové chval Božských, kterýchžto naše církev křesťanská od dávných časů, jak v chrámích Páně při službách Božích užívala a užívá až posavad z milosti Pána Boha všemohoucího: an také i v domích věrných ctitelů jména jeho svatého. A jest vypsán ode mně, Jiříka Krejzle, někdy bejvalýho souseda v obci Jílovský. Anno 1742.

Tento titulní list psán jest písmem červeným. Nápisy a počátky písní psány byly písmem větším a též barevným.

Iniciálky jsou většinou frakturové, ozdobené proplétanými obloučky a rozvilinami. Barev užito rumělky, zelené a hnědé. Některé iniciálky jsou trojbarevné, mnohé dvojbarevné. Málokteré zdobeny jsou ornamentem kvítkovým. Zvláštního rázu jsou písmeny zdobené vlnovkami, z nichž vyrůstají čárky, zakončené tečkami.

Tento způsob zdobení upomína na ornamenty kraslic špendlíkem (ve žhavém vosku namáčeným) rýsované. Na některém listě, buď na konci písně, buď nad nápisem, vykreslil písař ozdobnou linku.

Provedení iniciálek svědčí však o »těžké ruce« neumělého kreslíce, zejména jeví se neumělost jeho na kresbě panáčků,