souseda z obce Dolanské a Kateřinu, manželku jeho. Dne 29. dubna 1788. (Datum to připsáno jest však později, nežli kancionál ten byl opisován.)

Kniha má formát 14-5 X 19 cm a obsahuje 180 listů se 142 písněmi. Písmo jest úhledné, kolmé; iniciálky napsány jsou rumělkou neuměle a zdobeny toliko neladnými črtami. Písně jsou obsahu nábožného, ano i mravokárneho. Mnohé složeny byly zajisté buď ku poctě, buď na žádost různých osob, jejichž jména Volný akrostichem označil.

Devět písní označeno jest písmeny LW, což by nasvědčovalo tomu, že skladatelem jejich byl Lukáš Volný, též ovčák na panství chlumeckém, snad otec Jiříkův. V písni »Láska vždycky přemáhala« jest i akrostich »Lukáš Wolný«.

Z písní pozoruhodný jsou žalozpěvy nad smrtí císaře Leopolda L, pak hejtmana panství pardubického Františka Václava Květoně z Rosenwaldu a hraběte Františka Oldřicha Kinského.7)

V žalozpěvu o smrti císařově, nadepsaném: »S Jeho Milostí Císařskou Leopolda Prvního žalostné rozloučení upřímných Čechův«, obsažen jest akrostich »Leopold První císař Římský«. V písni té, naříkaje na pomíjejícnost slávy světské, uvádí Volný jména proslavených mužů z dějin starověkých a táže se: » . . . kde ctný Aristoteles, Cicero, kde Plato?« a odpovídá si: »budeme-li je hledati, najdeme popel a bláto!«

V žalozpěvu nad smrtí hejtmana Květoně velebí jeho moudrost, porovnávaje ho se Šalomounem. Třetí žalozpěv: »K památce a slavné paměti Jeho Excelencí pána pána hraběte Kchinského z Chlumce a Tetavy« má akrostich jména a titule hraběcího. V písni té takto opěvá zvěčnělého pána svého: »Slavní potentátové, vznešená knížata, císařští ministrové, baroni, hrabata ku Kchinskému měli zření, jej respektýrujíc — jen ta nezdvořilá smrť nevšimla (si) ho nic!« Ke konci žalozpěvu prosí skladatel Boha: »Bože vrchnosť křesťanskou rač nám způsobiti, zlou, ukrutnou, tyranskou od nás zapuditi, uděl (jí) ? radě moudrosti, ? soudu spravedlnosti, by se pamatpvalo na milosrdenství.«

Jiné písně, jak již podotknuto, jsou zbožného a mravokárneho obsahu a každá má akrostich. Pouze u některých sledují písmeny na počátcích veršů za sebou v abecedním pořádku.

Nápěv udán jest počátkem jiné písně, nikde notami. Tak na př. jest napsáno při písni: »O milování Syna božího«, že zpívá se jako »Panenky české, též i moravské«.

U některých písní podotknuto pouze, že zpívá se »známou« nebo »obecní notou«. ?? a tam přidán též chronogram. V písni »Šíp střely modlitebný, nebe prorážející« jest akrostich: »Jo-