Paběrky lidového léčení z okolí Nymburka.

Cítí-li někdo v celém těle slabost a zemdlenost, a nechutná-li mu při tom ještě jísti, soudí se, že má mze. Takový nemocný má jíti po tři dni, vždy ráno před slunce východem a po jeho západu na zahradu. Tam má se postaviti pod bez a říci: »Dej Pán Bůh dobré jitro beze! Nenesú ti chleba ani s máslem ani s tvarohem, ale nesu ti své mze. K tomu mi napomáhej Bůh Otec atd.« To třikrát opakuje a po třetí řekne Amen. Při vyslovování každé božské osoby zatřese nemocný bezem, aby na něho rosa padla.

Třeba uvésti, že u nás je málo stavení, aby neměli někde stranou keř bezu (bez černý). Ten je jakýmsi posvátným stromem v lidovém léčení. Svědčí o tom přísloví: »Před kozičkou (květ bezu) smekni, před heřmánkem klekni.« Také radí se tomu, kdo má mze, aby umyl bílého husáka a v téže vodě sáro. se umyl.

Nepomohou-H ode mzí takové domácí prostředky, zavolá se babička, která je umí zažehnávati. Žehnačky obyčejně mze

napsal objemný kancionál, zdobený asi osmi sty iniciálkami kantor Jiří Pleskot r. 1731.
*) Půst zachovávala všechna vyznáni česká; zavrhován byl kalvinisty a luterány.
») O písni té psal Kalousek v Arch. aPm. XIII., str. 333. První věta této písně vyskytuje se jako nápis i na zvonech. Jak prof. Kalousek uvádí, jest nápis takový na umíráčku v Uhelné Příbrami. Též na zvoně Janu ve věži kostela kočského jest velmi těžko čitelný nápis: »Pane Bozye dag swo-bodu tyem ktoz tye mylugy.«
o) Kancionál Krejzlův nelze za katolický považovati. Na tištěných i na psaných kancionálech katolických z 18. století bylo vždy výslovně podotknuto, že jsou buď vydány s povolením duchovní vrchnosti, buď, že jsou katolické. Třebosický kantor Pleskot napsal na titulní list svého kancionálu r. 1731 dopsaného: »Kancionál v nově sepsaný z rozličných jiných kancionálů katolických, kterýž v sobě obsahuje přes 600 písní« atd.; dále pak napsal: »Kterýchžto písní jeden každý věrný katolický křesťan v církvi svaté katolické svobodně, jak v domě, v chrámu Páně — zpívati může.
7) Hrabě Frant. Oldřich Kinský zemřel r. 1699 dne 27. února.
8) Je-li udání to správné, byl by Jiří Volný narozen r. 1643. Slovník Naučný udává, že zemřel r. 1745, byl by tedy Jiřík Volný dosáhl věku 102 léta.
") Chronogramy psal Volný větami ? písni se vztahujícími ku př.: ku konci písně: »o stromech a zahradách« jest chronogram: Kdo nemůže stát ani se hnout: ChCe sobě VstrOMV se Duo Vt. (1715.) Krásná jest pro Cháska DVsse. CestaV Do zahraD po suše (1710).
1()) Üvinek, ouvinek jest svižná, silná větev dubová jíž se ovíjí klády při vození z lesa a která pružnosti udržuje řetěz napjatý.