str. 5
člověk malého vzrůslu spraví se napolo do mužských, napolo do ženských šatů, vycpe se slámou a senem, na hlavu vezme řešeto a do ruky bý-kovec. Chodí po dědině, a kde kterého výrostka potká, bije, aby prý lépe rostli než on a nebyli líni. Říkají mu čaputa.*)
Na Hané oblíben jest zvyk novoroční »skrajovat buchtu*. Na Vyškovsku složí se děvčata na nový rok, upekou velikou, dobrou buchtu, ověnčí ji, ozdobí ovocem a cukrovím a zanesou do domu děvčele nejoblíbenějšího. Tam přijdou za nedlouho také mládenci »skrajovat buchtu* a přinesou vína nebo sladké kořalky. Zasednou s děvčaty, každý vedle své milé, za stůl bílým ubrusem prostřený. Nejpřednější z nich skrojí buchtu, za ním krájejí ostatní, pojídajíce každý svůj díl s děvčetem sobě milým.**)
Na nový rok je na Slovácku v každém městečku i vesnici živo. Světí se »kolá-č o v á slavnosti. Střídají se služby. Hned po poledni jedou vozy se služkami, které si vezou vystrojený koláč, výslužku. Jest to buchta, ve které jsou zapíchnuty pruty, omotány barevným vystřihaným papírem, nahoře jsou svázány a v ně je zastrčena kytička z růží. Po stranách navěšeno množství cukrovinek všeho druhu a mašle z červených stužek. Dole na buchtě jsou jablka, zlaté ořechy a věnec z dy-ňových jader a sušených trnek. Viz vyobrazení. S »koláčem« tak vyšňořeným jedou tedy domů (buďto k rodičům nebo přátelům), kde začíná teprve pravá slavnost, na kterou se těší všichni účastníci po celý rok. Sejdou se totiž veškeří příbuzní, známí i šo-hajové z celé dědiny a volí mezi sebou jednoho, který koláč má nakrojit. Bývá to někdy kmotr, po případě i strýc nebo jiný příbuzný, také některý šohaj atd. Zvolený nakrojí pak koláč nepozorovaně, ovšem tajně a vloží peníz uprostřed koláče mezi pruty. Ostatní hledají místo nakrojené a přikládají peněžité dárky k onomu prvnímu. Když se všichni vystřídali, přijde opět ten, který nepozorovaně jej nakrojil; nyní nakrájí jej veřejně, sprostí všech ozdob, kterými se přítomní, jakož i koláčem podělí. Za darované peníze
