str. 4
církev katolickou skrze svou smrt mučednickou. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus až na věky věků. Amen.«*)
Vánoční obchůzky kolední ohřívaly se na nový rok, ale nebyly to koledy nábožné, něžné ; zanotili novoroční koledníci koledu nového léta ve stol. XVII. skotačivě, rozpustile na obveselenou. 1. Oznamujeme vám, páni, po onehdejším vyspání, že nám koleda nastala, budiž Bohu chvála. 2. My po hladovém obědu přicházíme na koledu, co vám po obědě zbylo, nám to bude milo. 3. Buď vařené neb pečitý, jen když se břicho nasytí, dejte nám to s ochotností, my sníme s vděčností. 4. Hus pečenou nebo prase naší kolednický chase; dáte-li, vezmou to rádi páni kamarádi. 5. Chléb, koláče i homolky vhoďte do naší tobolky, byť jablka, ořechy byly, nám to bude velmi milý. 6. A jestli nás pustíte k stolu, co máte, pojíme spolu, nechť jest jakkolivěk mnoho, neujde nic z toho. 7. Co nám do pytlů dáte víc, nebude vám to škodit nic; my pak potom rádi budem, co ponesem domů. 8. Dejte žita neb pšenice, hrachu, ječmena, krupice, čím víc, tím lip uděláte, když nám to štědře dáte. 9. My se za nic nestydíme,, bérem, cokoliv vidíme, kdo nám co dá, poděkujem, tak se od-sluhujem. 10. Peněz od vás nežádáme, ač jich dost pomalu máme, leč byste jich hrstku dali, předce bychme shrábli. 11. Byť byl kus sukna na kabát, třas i struhátko na tabák, flíček plátna na košili, i to bude milý. 12. Cokoliv nám dát míníte, kdyžto rychle učiníte, budete u nás chváleni po vší české zemi. 13. Dá vám Bůh rok dobrý za to, rozmnoží vám stříbro, zlato, za peníze si zas všeho koupíte dobrého. 14. Od vás půjdem do hospody, uděláme si tam hody, na zdraví vás si tam připijem, dobře si dolijem. 15. Mějte se tu dobře po nás, kdy budete nás žádat zas, dáte, co vám Bůh nadělí, my přijdem v neděli.**)
Dětskou koledu novoroční nazývali chození s proutkem. Obyčej udržel se na Zálesí, na Humpolecku. Dítky chodívají o novém roce s proutkem, různě dlouhým, propíchaným po celé délce dřevěnými jehlicemi, které jsou ozdobeny různobarevnými ústřižky látek nebo papíru a hrachem, na konci jich nabodaným. Vršek zdobí obyčejně malé jablíčko, oříšek nebo papírová kytice a pentlička. Někdy vyhledají pruty z trnky, která má jehlice přirozené. Dítky přijdou do stavení a říkají zpěvavě: »Dej vám Pán Bůh dobrýtro na to nový líto, abyste měli leníček jako tenhle proutíček a na něm hlavičky jako tyhle hráštíčky na ten nový rok.« Někteří k tomu zpívají koledu: »Nový rok běží . . .« Po zpěvu kupuje hospodář proutek. Smluvená cena bývá nejméně 3 kr. Má-li dítě jen jeden proutek, běží ještě jinam a naposledy jej přinese, obyčejně však mívají proutků několik. Koupený proutek dá si hospodář z jara do lnu, aby byl jako ten proutíček a měl hlávčičky jako ty hráštíčky.***)
Na Moravě obveseluje po dědinách již na štědrý večer a pokračuje ve svých rozpustilostech na nový rok čapu ta. Na Záhoří Lipenském
*) Ant. Klvaňa, Český Lid XII. V Praze 1903, str. 143—145. **) Rukopis v klášteře ve Lnářích, sbírka písní z konce století XVII. ***) Jar. Mančal, Český Lid 1. V Praze 1892, str. 413.