str. 28
slávě nebeské dejž odpočinutí rajské. Amen.« Píseň tato zpívá se dle tvrzení starých pamětníků od nepamětna. Po té přeje šťastný a veselý nový rok, začež obdrží as 10 nebo 50 kr. a ošatku buchet.*)
Hoši oblečení za Tři krále napíší v okolí Trhové Kamenice po zpěvu své známé koledy na dvéře světnice K + M + B. Pak podají tu křídu hospodyni a ta jde do síně, udělá tři křížky na venkovních dveřích, přijde zpět do světnice, dá hochům tu křídu a přidá několik krejcarů, aby jim přibylo »na tu dalekou cestu do Betléma*. Po třech dnech jde hospodyně časně ráno, než vyjde slunce, a ty křížky smaže a to proto, aby jí slepice celý rok hodně vajec nesly.**)
Na večer svatých Tří králů pro zábavnou věštbu slévají olovo, všude po zemích českých roztavené lijí do připravené, vodou naplněné nádoby. Slitinu pak dle vlastního přesvědčení srovnávají s věcmi v životě se vyskytujícími. Jsouce ale v pochybnosti, kladou slité olovo v přiměřené vzdálenosti ke stěně, na níž ono na večer stín svůj vrhá, a dle toho pak rozhodují, co sobě ulili, bud šťastně aneb opačně, na př. umrlčí hlavu, přilbu, meč, loď, stromy, kolíbku, koně atd. Dle toho jaký význam ulité věci mají ve skutečnosti, stanoví se soud litcův***).
V týdnu tříkrálovém spolčí se na Chrudimsku tři děti z rodin chudších a chodí za krále oděné v osadě domácí neb také sousední »po koledě«, která se jmenuje koleda tříkrálová. Děti samy říkají, že chodí »za tři krále«. Královské roucho sestává z dlouhé řízy, kterou zastupuje bílá mužská košile, pozlaceným papírem olemovaná a z pláště, který jest upraven z červeného řasnatého šátku, na šíř přeloženého. Zoubkované koruně, postříbřeným a pozlaceným papírem polepené, a žezlu, •obyčejně zastupuje kužel od přeslice, postříbřeným nebo pozlaceným papírem potažený, věnují králové zvláštní péči. Jeden z králů, který má obličej a ruce sazemi natřené, nazývá se » černým« ; chodí vždy poslední. Při vstoupení do bytu začnou všickni tři králové zpívati : »My tři krále, my jdeme k vám, štěstí, zdraví přejeme vám« atd. (Nápěv i další slova jsou všude známa.) Po přednesení písně postaví první z králů plechovou pokladničku na stůl, aby do ní domácí »koledu« vložili. Obdrževše dárek jdou tři králové o dům dále+).
V oktávě sv. Tří králů chodí na Chodsku »tříkrálové«. Zvláštním je, že chodí »tříkrálové« na Chodsku jen dva a třetího nosí na »motovítku«, kterým točíce zpívají (srv. Erb. str. 53, nápěv 404): O my tři slavný králové, králové, z daleký zemi jedeme, z daleký zemi jedeme. Vod východu je příchod náš, jak řek' prorok Jeremiáš. (Kleknou). Zbudil se Josef ze spaní, vzal to díďátko s Marií. Vodešel s ním do Ejipta, tam přebýval dvě, tři léta. (Mouřenik volá): Já se k tomu znám, že sem z zemi mouřenínský král. Staňte, vy dva králové, vemte si svý věci a pudeme. (Zpívají): Toho daru vám děkujem, nového roku vinčujem,
*) Václ. Sixta, Český Lid I. V Praze 1892, str. 503. **) Karel Linhart, Český Lid I. V Praze 1892, str. 506. ***) J. V. Želízko, Český Lid I. V Praze 1892 str. 505. +) V. Paulus, Český Lid I. 1892, str. 502.