kráčejících maškar. »Pékné« od »šeredných « délí poustevník. Nejprve přiběhla »pometaóka« vymést sednici, t. j. vběhlé děti. Za »pometačku« převlečen byl výrostek. Pestrý kroj její tvoří krátká, bledé fialová sukně s podobnými rukávci, zelená šnérovačka. žlutá zástěrka, červené punčochy a střevíce. S ní přihnali se 2 »honzbuřti« a 2 »laufři«. »Honzbuřti« mají karabáče. šat a homolovité čepice z pestrých třásní a na pásu zavěšené zvonce. Oděv »laufrů« skytá směsici všech barev. Karabáče mají krátké. Za »pometačkou« vešli »pékní« s hudebníky, 10 s plechovými nástroji dechovými, 1 s bubnem. Mají bělavé kalhoty, modré kabátce s červenými vý-ložky a černé čáky. Za bubeníkem kráčel »pán« s »paní«, která má krátké, červené a premované šaty. zelený klobouk s péry, zelenou zástěrku s dvěma kapsami, ve kterých má ruce; punčochy zelené vězí ve střevíčkách. »Pán« s tasenou šavlí velí patrně především hulánům, za ním stojícím. Má kalhoty červené, kabátec zelený se zlatem a klobouk se zelenými péry. Čtyři huláni mají tutéž uniformu celou zelenou s výložkami a náprsním vyložením červeným. Pak následují 4 husaři v červených kalhotách a modrých kabátcích, konečně Turek v celé červené uniformě s tasenou šavlí a pistolí za pasem. Náprsní vyložení a límec jest pestře tečkován. Tuto náprsenku strakatou, ale užší, má též »mořenín« (mouřenín), celý černý, s tasenou šavlí a korunou na hlavě, zdobenou uprostřed chocholem.

»Pán« přednesl rozličná říkání a cvičil vojsko po vojensku. t. j. německy. Jak »pěkní« odešli, přišel »pán« »šeredných« ohlásit, že má vojsko, které zde chce cvičiti. »Šerední«. také »Žižkovo vojsko« zvaní, vstoupili od kominíka až k poustevníku. Tento jest v plášti a s křížem v pravici. Teď teprve přišly pravé maškary. »Pán« s »paní« od »šeredných« j^ou takto oblečeni: »Pán« s tasenou šavlí má bílý, červeně lemovaný kabátec, temně fialové kalhoty, rohatý klobouk modrý s bílým pérem, červeně a modře skropeným a »paní« zrovna tak zastrčila ruce do kapes ve fialové zástěrce, jako »paní« od »pěkných«. Liší se jen zeleným živůtkem s kropenatým vyložením náprsním, modrou suknicí a botkami. Dva hajduci v šatech, pestře skvrnitých se zbarvenými stejně čepicemi homolovitými mají v pravicích karabáče a na pasu každý po 4 zvoncích k témuž zajisté účelu jako »hanzbuřti«. Patrná tu shoda s hajduky a tříšůáky v průvodu heřma-nickém sv. Mikuláše.

Pak nás překvapuje postava »vodiče*, podobného nejspíše ještě žoldnéři z loutkového divadla. Týž má modrý kabátec s náprsenkou a krátkými rukávci žlutými, modrými pruhy v pole rozdělenými a červenými kolečky posetými, suknici zelenou, černožlutě pruhovanou, klobouk s pestrým pérem na zad, červené punčochy a boty do polovice holení sahající. V pozdvižené pravici drží hůl k pohánění, levici zpět táhne, drží na provaze v předu za tlamu uvázaného starého »medvěda«, vzpřímeného, před kterým jde tanečními kroky neuvázán menší, patině mladý medvěd o hůl za hlavou přední tlápy vzpírající. Od tlamy starého medvěda jde provaz do levice vo-dičovy (medvědáře). a odtud k hrdlu sovy, která vzpřímené vyšlapuje, mávajíc křídloma. Na provazovém oblouku mezi vodičem a sovou drží se opice v červeném oblečku. Šklebíc se zdvihla levici klacíčkein ozbrojenou