Barborky.

Jak naše lidové hry dramatické rychle hynou, toho důkazem jsou mimo jiné též hry se sv. Barborou. Ještě na počátku druhé polovice XIX. stol. provozovaly se dramatické hry: se sv. Řehořem, se sv. Lucií, Barborou, Dorotou atd. v každé dědině, na př. v okolí Milevska a vůbec na Tá-borsku,*) ba lidoví herci nevynechali ani odlehlých samot, jako mysliven, hájoven, mlýnů a chalup, aby do nich nezavítali. Ve spoustách sněhu ubírali se častokrát od dědiny k dědině a kamkoli vkročili, byli všude rádi viděni; vždyť se na ně už dávno těšili děti i rodiče, očekávali je, rádi je přivítali, zpěvům jejich naslouchali a pak dle možnosti také po-darovali.

Dnes ovšem jinak ! Duch času, moderní doba, dolehly i na starobylé, úctyhodné tyto zyky a obyčeje... Hry lidové staly se časem u některých lidí již jen řemeslem, vydíráním, žebráním a obtěžováním lidí a proto chýlily se rychle ke svému zaniknutí. Toť hlavní příčina jich tak rychlého úpadku. Nejlepší důkaz, jak lidové tyto hry nápadně rychle mizí, nepatrných stop jen po sobě zanechávajíce, podávají bry a obchůzky se sv. Barborou.

Ještě před padesáti roky chodívali ten večer před sv. Barborou (3, prosince) v každé vesničce v okolí Milevska se sv. Barborou od statku k statku, od chalupy k chalupě, a dnes? Tažte se mladých lidí, zdali něco o tom vědí, jak se u nich chodívalo se sv. Barborou. Ostanou na vás jako omámeni se dívat. Jdeme tedy ke starým občanům, kteří byli před padesáti roky dětmi, a tážeme se těchto.

Chodívala prý v okolí Milevska arciť večer před sv. Barborou nějaká ženská, obyčejně vdaná, od statku ke statku po celé vsi. Někde měla na sobě šaty bílé, volné, jinde zase měla šaty černé, též volné. Vlasy měla dlouhé, rozpuštěné, po zádech splývající. V pravé ruce držela metličku, pentličkami ozdobenou, kterou hrozila dítkám, které se nerady modlily aneb které rodičů neposlouchaly. S ní chodil též anděl, který nosil v košíku různé dárky, jako: jablka, ořechy a cukrovinky. Jak ten byl ustrojen, to již nikdo neví. Které děti se modlily a o kterých rodiče vydali svědectví, že poslouchají, obdržely od anděla dárky, neposlušné však byly pokárány a bylo jim metličkou pohrozeno. Při takové návštěvě sv. Barbora a anděl také zpívali.

VBernardicích na Táborsku chodívaly večer před sv. Barborou 2, někdy i 3 dívky 10 — 151eté za Barborky. Mají bílé šaty