str. 37
nebo na rameně nosila smrt dřevěnou kosu bíle natřenou; i brousek dřevěný měla.
Laufři předcházející celý sbor asi o 1/i hodiny přijdou do stavení, přednášejí tento proslov :
>Zdráv buď, pane hospodáři!
Ať se vám všem dobře daří,
i též paní hospodyni
vinšujem vše dobré nyní.
Jestiť výroční památka
pro chlapce i pro děvčátka,
to sv. Mikuláše,
našeho dobrého dárce.
Dále vám oznamujeme,
že při sobě velké komonstvo máme;
mají na sobě stříbro, zlato,
málo platí — máme za to.
Máme též handlovní lidi,
ti se jmenují židi.
Je-li tedy vůle vaše,
uhlídáte Mikuláše.«
|
Při tom chodí laufři dva a dva ode dveří ke stolu a zpět, až proslov doříkán. Obdrževše svolení hospodářovo, odejdou laufři před stavení oznámit je práskáním karabáčů, že smějí stavení navštíviti, načež jim hansbuřti, t. j. hajduci a třísňáci stejně odpovídají práskáním.
Než přijdou »Mikuláš*, nahrne se do světnice obyčejně tolik lidí, že se nastaví po lavicích podle zdi, na chlebná kamna i na stupně k nim vedoucí. Z »Mikulášů« vstoupí do stavení nejprve hajduci, oznamujíce svůj příchod zvoněním a práskáním karabáčů, ve světnici pak staví na odiv svou mrštnost, vysoko skákajíce rovnýma nohama na lavice i na stoly. Dívky musí se míti na pozoru, aby jich hajduci svými nepěknými škraboškami nezulíbali. Odrostlejší mužskou mládež, zvláště čeleď hospodářovu, obstupují hajduci a nutí ji, aby kleknouc se modlila. Se svolením hospodáře donucují hajduci mládež k modlitbě, šťouchajíce a mrskajíce ji. Hlučný smích vzbudí mezi diváky, modlí-ii se před tolika lidmi odrostlý chlapík.
Po té přijde hudba, hrající pochod, a za ní kráčí pán s paní v čele husarů, kteří se postaví na jeho. povel v jednu řadu. Za husary následují myslivci, Turci a mouřenínové, tvoříce druhou řadu, ale než se postaví do řady, zastaví se u vchodu do světnice, tvoříce čestnou stráž a majíce vytasené šavle skříženy. Nyní velí pán německy: »Uchopte šavle, v právo hleď!« Mezi obě řady vstupují andělé, zpívajíce:
^Biskupský Mikuláš svatý,
v darech duchovních bohatý,
byl rodem z města slavného,
Patria tak řečeného.
Když mu dal Pán Bůh vyrůsti,
hned mu vylil v mysli cinosti;
nešlechetných jinochů zlých
vždy se štítil a varoval jich.«
|
Po těch slovech přichází biskup, a pán velí: »vzdejte česf!« Husaři, myslivci, Turci a mouřenínové, kteří se zatím postavili do řady, vzdávají čest. Biskup dojde až ke stolu, kde jej očekává hospodář s dětmi, a počne takto: »Pochválen buď Pán Ježíš Kristus« (v rodině katolické), nebo
|
