byly jako u hajduků až na okraje střechy, které byly ověšeny třásněmi; pod nimi šklebily se ohyzdné škrabošky. Dva mladíci asi 151etí byli »laul'ry« (běžci). Měli bílé kalhoty, bílou suknici po kolena a život s rukávy, vše bílé, s pentličkami různých barev. Pás obepínala široká pentle a hlavu kryla čepice v podobě korunky. Bílý len zakryl úplně přirozené vlasy. Na levici měli laufři připevněný zvoneček a v pravé drželi ka-rabáček.

Zvlášlní podívaná byla na klapačku, kterou představoval silný mladík. Nosil tyč, na jejímž konci připevněna hlava obšitá kožešinou s dlouhými čelistmi, kterými byl provlečen silný motouz. Tím zatáhl mladík dle potřeby, a čelisii klapaly o sebe, odkudž její jméno. Na koncích huby měla klapačka kousky kůže z ježka. Od hlavy až k patě zahalen byl houní a jen proli obličeji nechal si malý olvor, aby mohl volně dýchati a aby viděl na cestu. Viz vyobrazení ve svazku 2.

Za židy přistrojili se dva starší šprýmovní muži, kteří měli koženky do bot srstí dovnitř, kabáty ve »špicfrak« upravené, klobouky se širokými střechami, sražené »na tři facky«, škrabošku s notným nosem, ranec přes rameno a v ruce silnou hůl. Za nimi šel černě oblečený kominík s bílou čepičkou; na rameně měl šorničku, v ruce žebřík as 1/2 ca. dlouhý a kožený pás, za kterým byl zavěšen plátěný pytlík. Pohodný (ras) v plátěných kalhotách a černé kazajce měl na hlavě vysoký klobouk, přes rameno pytel a v ruce silnou hůl. Starší a menší muž představoval sedláka, řečeného též tátu, který měl žluté koženky, zazuté do vysokých bot. Koženky měly široký a vyšívaný poklůpek a zavěšeny byly na širokých šlích, opatřených silnými přeskami od koňského řemení. Místo kabátu měl »lajblik«, jinak též »špenzl« zvaný, a na krku široký, stojatý límec. Hlava byla přikryta ošumělým širákem. V levé ruce nesl tlustou hůl, v kapse měl pikslu se šnupavým tabákem a z veliké dýmky dřevěné se zebrou vypouštěl obláčky dýmu. Za sedláka přestrojen byl menší muž ve škrabošce s dosti znatelnou bradavicí na objemném nose. Selka byla oděna v černou sukni, mezulánku, se širokou modrou pentlí. Červené punčochy a střevíce s přeskami od koňského chomoutu kryly nohy. Krátký kabátek kartounový co možná hodně strakatý vycpán byl kolem boků i na prsou obklady pro větší objem. Za obklad sloužila často obyčejná ošatka neb opálka. Hlavu zdobil peslře květovaný, velký šátek. Kuba, syn těchto selských manželů, býval nejvyšší ze všech účastníků. Měl žluté koženky zazuté do vysokých bot a zavěšené na vyšívaných šlích, které byly opatřeny v předu i vzadu příčnými sponami. Chodil, jak se po vesničku říká, »beze všeho«, bez kabátu, bez vesty, ale aby nezmrzl, nosil kabát pod košilí. Na hlavě měl klobouk s menší střechou, v ruce silnou hůl a v ústech dýmku jako táta.

Za smrť se přestrojil vysoký muž. Na bílou sasku neb i košili uvázal si prostě bílou sukni; hlavu zahalil do bílé loktušky a obličej zakryl škraboškou kostlivce. Po stranách prsou na bílé košili naznačena byla žebra černými pruhy. Smrť nosila na zádech dítě z hadrů upravené hlavou dolů, které mělo též na prsou černé pruhy, značící žebra. V rukou