str. 44
Nás tuto zajímá pernikářské a pekařské pečivo mikulášské. Před 40—50 lety přihlédalo se u pečiva pernikářského mnohem více k uměleckému provedení tvarů nežli nyní. Na úhlednost forem pečiva toho nyní se tak nehledí a nedostatek tento nahrazuje se pestrým barevným malováním. Tehdáž byli mnozí pernikáři i znamenitými řezbáři, poněvadž si dřevěné formičky, v nichž pečivo své otiskovali, obyčejně sami vyřezávali. Letopočet při tom obyčejně nikdy nescházel. Dokladem toho jest připojené vyobrazení sv. Mikuláše, vyňaté z formy pernikářské, kteráž pochází z r. 1821 a chována jest v museu jindřichohradeckém, str. 46. Prohlédneme si v den sv. Mikuláše krámy jindřichohradeckých pekařů, které toho dne skytají vskutku neobyčejný, vábivý pohled. Žádného dne v roce nespatříte v těchto krámech tolik lákavého ozdobného zboží, forem nejrozmanitějších. Zboží jde rychle na odbyt, neboť přistrojeno jest výhradně pro svět dětský. Pekaři zdejší forem nových nevymýšlejí.
Pozoruhodné při tom jest, že všickní pekaři zdejší vyrábějí mikulášské pečivo forem stejných, neuchylujíce se nikterak od forem v městě již obvyklých, ustálených. Kdo v neladů nakupené zboží si v krámě prohlédne, mnohé mu tak arciť ujde; zdá se mu to býti všední, nepatrné ; nanejvýš se usměje a pomyslí, že to jen tak pro ty děti uděláno.
Pečlivě sebral řed. Fr. Lego všechen materiál a roztřídil jej dle druhů a vyvinu forem ornamentálních ve 3 skupiny : I. Skupina. (Tvary č. 1.—8.) Sem vřadil v náležitém postupu tvary, jichž základním motivem ornamentálním jest točenka či točinka. II. Skupina. (Tvary č. 8.—14.) Do této skupiny vřadil tvary pletené a proplétané. Nazveme je tedy krátce pletence. III. Skupina. (Tvary 14.—23.) Do skupiny této pojal tvary figurální. Nejzajímavější z těchto tří skupin jest skupina I. — tvary točinkové, čís. 1. jest koláč »točánka«. Čís. 2. jest napodobenina dýmky. Čís. 3., 4., 5. a 6. jsou různé tvary s 2 točinkami. Čís. 8. jest napodobenina jakéhosi žezla a tvoří přechod k skupině II. k pleteneům. Tvary tyto jsou napodobeniny brejlí, mašle, srdce, věnečku, dýmky a ptáčka. Ptáček (č. 14.) činí přechod z této skupiny k tvarům figurálním, z nichž uvedeny jsou: kuře, husa, jelen, ještěrka, děti, panák a čerti.
O sv. Mikuláši na Podřipsku co tu je různých tvarů pečiva, jímž bujná fantasie dala více méně případné jméno ! Tak najdeš tam pesíky (od slova pes), ptáčky, kohoutky, hádky, věnečky, rozmarinky, různé květy, brejle točenky, různé lidské figury a pod. Veliké oblibě těší se ciráty. Ze sladkého těsta pekou se hřebeny čili pégny, které mají tvar hřebínku, jímž si děvčata spínají vlasy. Pekou se v málo vytopené troubě, posypou se fenyklem, cukrem a pokropí vejci. Skládaničky jsou z tenkého, na čtverce nakrájeného těsta silně maštěného, a mají tvar malých uzlíčků.*)
Není divu, že mezi pečivo Mikulášské zařadili pernikáři pro děti abecedy marcipánové, aby se na písmenkách poučili a pak si po-
*) F. Homolka, Český Lid XIV. V Praze 1905, str. 145—146.