a uher.-brodský starými pruhy z plachet, šatkami a dénkami čepců; pak okolí Strážnice, které vykazuje řadu pestrých výšivek: šatek a čepců z Velké a Vel. Vrbky. Hodonsko a Brněnsko jest velmi chudě několika jen kusy zastoupeno, za to okolí Břeclavi paraduje krásnými pestře vyšívanými obojky, šatkami na růžky. Také z Kyjovska jsou tam obojky a pestře vyšívané zástěrky. Vážná Haná zase vyniká řadou skvostných úvodnic, náramků z rukávu a pestrých kordulek. Z Valašska jsou na výstavce bohatě vyšívané plachty »oděvačky«, jak jemné »zavazacky« na hlavu a čepce s krásně vyšívanými krajkami tak zvanými »zuby«. Slezsko obeslalo výstavku množstvím čepců bíle-vyšívaných, pak řadou velmi starých kostelních pokrývek a šátků. Mezi vyšíváním umístěny jsou tři obrazy (originály) Úprkový a zdařilé reprodukce Mánesových obrazů krojových.

Následující místnosti věnovány jsou ostatním kmenům slovanským, kteří zvláště vynikají starobylostí vyšívání, tkaninami a různými pracemi řemeslnými. Zvláště Halič vykazuje nepřehledné množství vzorů vyšívaných na rukávcích, tkaných i vyšitých pruhů »peremitky« к šatkám, tkaných zástěr, jež hlavně pocházejí z Pokutí, Horodenky a Kosova. Zvláště tučně tkané »peremitky« vykazují krásné vzory a ladnou barvitost. Roztomilé jsou též z pestrých perliček ušité pásky na krk a klobouky mužské, kreré v Haliči a Bukovině dovedně plete lid z nedozralé slámy. Od Bójku haličských jest zajímavá též snuška tištěných vzorku pro plátěné sukně zvané malovánky. Malovánky jsou z hrubého domácího plátna, potištěné buď černou nebo červeno-nnědou barvou drobnými vzorečky, tečkami, čtverečky, kvítečky a podob., jsou většinou červeně obroubeny a jednoduše i vyšity, perou se znamenitě. Zajímavý jest též starožitný přístroj na šití vlněných rukavic a krosienka (dřevěný stojací rám) pro pletení čepců a vložek. Rusínky pletou na krosienkach čepce z rozmanitých vzorů pouze prsty z paralelně a dvojitě natažených na rámě nití. Též polské ženy v okolí Krakova, Tarnova atd. vyšívají bílé skvostné šátky na hlavu, které nosí kol hlavy uvázané jako čepečky. Kraslice ru-sínské rovněž jsou zajímavé zvláště z Bukoviny svými starožitnými vzory. Malé figurinky v krojích představují osoby při polské svatbě z okolí Krakova, pak Goraly a Rusíny. Figurinky pořídila slečna L. Bierkovská v Suché, při nich šetřen věrně typ lidový i kroj, pokud možno v malých rozměrech, velmi věrně a zdařile napodob něn. Konečně jsou vystaveny huculské kroje, kroj Gorala z Istebné ve ve východním Slezsku a několik starých kolorovaných kamenotisků haličských krojů. Vedlejší místnosti jsou věnovány Bukovině. Ru;íni a Rumuni podávají zde své výrobky lidové v ryze zachovalé starožitné formě. Tyto předměty, ač. jsou vzájemně sobě podobné, přece mají zvláštní ráz. Jsou zde košile huculské s vyšívanými rukávy, pak rumunské mající kratší výšivky na rukávech. Domácím tkaním pestrých koberců »kilimü« zabývají se Rusíni a Rumunové velmi čile Tkaní toto jest u Rusínů velmi staré, desseiny mají stejné jako srbské a bulharské koberce stejně jmenované »cilim« jenom barvy jsou tlumenější, daleko ne tak živé a pestré. Koberce tyto tkají se ze svislých konopných neb lněných ni í a barevnou vlnou pomocí tkalcovského člunku. Rumuni jako Rusové haličti a bukovinští mají neobyčejný smysl pro okrašlování svého kroje a obydlí, však způsob ozdobování jejich jeví silný vliv svých sousedů, kdež zachovaly se archaické vzory. Tkaním koberců zabývají se Rumunové velmi mnoho, vyšívají své košile, ručníky na hlavu a pod. pestrými vzorky bez kreslení pouze dle plátěné osnovy nití a Ibují si v rostlinných drobných ornamentech a menší barvitostí oproti Huculům, kteří milují pestrost barev a vetší ornamenty rostlinné. Zvláštní technikou vyšívaná i někdy tkaná jistá část rukávů u ramen zvaná »morszynka« bývá společná jde u Slovanek tak i u Rumunek. Řada oddělení slovanského končí se dv ma síněmi, kdež stkvějí se překrásné výšivky a tkaniva z Dalmácie a Hercegoviny. Již v předešlé výstavce krajek a bílého vyšívání zbudily dalmatské prolamované práce, vložky a krajky všeobecný obdiv, neboť vynikly nejen svou uměleckou technikou, nýbrž i překrásnými vzory. Chudičké ženy ostrova Paga ode dávna krášlily tímto vyšíváním své košile, čepce a šátky, kostelní prádlo. Ne méně vynikají dalmatské výšivky pestrobarevné a věru pozorovatel neví, zdali má dříve obdivovati se vzoru, harmonii barev neb technice vyšívací Jsou Dalmatinky pravé umělkyně ve vyšívání a nedostižitelné ve volbě barev. Náprsenky košil a pruhy к rukávům a překrásné šátky na hlavu vyšije dalmatská žena, rovněž i ostatní krojové části mužské a ženské ozdobují pomocí nití a jehly a učiní tím kroj drahocenným. Také ve způsobe koberců tkané zástěry, brašny a pasy pořizují naše Dalmatinky velmi dovedně a rychle na jednoduchých stavech, při čemž jest zajímavé, že nosí rozdílné zástěrky staré ženy, jiné provdané a jiné svobodné